Pravda o škandále s kartušou faraóna Cheopsa z Veľkej pyramídy v Gíze

S dovolením, pridávam sem komentáre pána Štěrbu z portálu CEZ OKNO:

Zajímalo by mě, jestli byla provedena analýza vzorku a kdy bude zveřejněna.

Časová analýza vzorku by mohla přinést velmi zajímavé výsledky:
- když se zjistí stáří písma kolem 180 roků, tak je kartuše falzifikátem plukovníka Vyse.
- pakliže se zjistí stáří kolem 4500 roků, tak můžeme blahopřát Cheopsovi k úžasnému výkonu - v tom případě budou mít radost egyptologové jako M.Lehner, Z.Hawass, M.Bárta, že právě oni mají pravdu o stáří a autorství Velké pyramidy.
- pakliže stáří vzorku bude převyšovat 4500 roků budou na koni např. R.Schoch,Ch.Dunn, E.Ercivan, kteří z různých důvodů předpokládají stáří větší.

Kartuš, údajně Cheopsova v horní komoře Campbellově Velké pyramidy a nálezy v Gantenbrinkových šachtách – jsou neuralgickým bodem při výzkumu Velké pyramidy.
Severní šachtu 20×20 cm objevil v r. 1872 Inženýr Dickson, ve ktetré našel na samém kraji 3 předměty
1. Koule z hrubého kamene
2. Malý dvouhrotový hák z neznámého kovu
3. Kus cedrového dřeva 12 cm dlouhý se zářezy
Objekty byly převezeny do Anglie a zakrátko po tom zmizely. V poslední době se zjistilo, že byly v držení Dixonovy rodiny, která je předala do Britského muzea.
Bohužel dřevěný kus dřeva, podle kterého by se metodou C14 dalo zjistit stáří pyramidy zmizel.
V severní šachtě robot Gantenbrinks našel nad světlíkem další 2 předměty, které tam dosud jsou:
1. Kovový háček z neznámého kovu
2. Kus dřevěné tyče, vhodný pro zjištění stáří metodou C14
Oba tam ještě jsou, proč už se neprovedla analýza není známé, jsou v tom určité zábrany. Jižní šachta je přímočará, dlouhá 63 m, severní je lomená a obchází velkou galerii. Ani jedna šachta nedosahuje povrchu pyramidy.
Tyto údaje uvádím jako inspiraci pro hledání odpovědí. Pokud někdo má bližší informace, já a další zájemci by to uvítali.

Nejdříve otázka, proč se komory nad královskou komorou nazývají odlehčovací. Tento název komorám přidělil plukovník Vyse roku 1837, když komory objevil a od té doby se tento název traduje dodnes.
Skutečností je, že se takovéto komory nevyskytují nad královninou komorou, ani nad hlavní komorou Chefrénovy pyramidy.
Tuto skutečnost prověřil inženýr Christopher Dunn (viz. jeho kniha "Ztracené technologie...") a provedl statický výpočet zatížení stropu královské komory a dospěl k závěru, že soustava komor nad královskou komorou neměla odlehčovací funkci, ale funkci jinou, která je zatím neznámá. V komorách se nachází mnoho pozdějších grafit společně s dalšími kartušemi, neznámo co je původní a co pozdější. V té nejvyšší je těžce zkoušená a mnohokrát zneužita kartuše Cheopse.
Stěny královy komory jsou vybudovány z pěti vrstev a celkem stovky kamenných bloků a strop je tvořen obrovskými až sedmdesátitunovými žulovými monolity.

Nápisy byly zkoumány experty z Britského muzea v čele se znalcem hieroglyfů Samuelem Birchem a německým egyptologem Richardem Lepsiusem. Hned se objevil fenomén původnosti nápisů a vyrojilo se mnoho otázek.
- Birch měl potíže s pravopisem a písmem textů, protože byly psány písmem hieratickým, které se objevilo o staletí později, takže hieroglyfické symboly objevené Vysem patřily do jiného období.
- Bircha udivovala posloupnost hieroglyfů z nejvyšší Campbellovy komory. Hieroglyfy znamenající "vznešený" byl použit jako číslovka, přečtena a uvedena T.Lehnerem jako "sedmnáctý rok" Chufevovy vlády. - Další problém je v tom, že se na nápisech uvnitř pyramidy objevovalo ne jedno, ale hned dvě královská jména. Kartuše Chufua byla nalezena v nejvyšší Campbellově komoře a další karuše byly nalezeny ve Wellingtonově komoře a v komoře Arbuthnotové. Jelikož se stavělo od spodu, znamenalo by to, že nesprávné královské kartuše byly napsány v nižší komoře a ta správná až v komoře nejvyšší Campbellově. Přítomnost druhého jména je stále nerozřešena. Přes všechna navrhovaná řešení způsobuje tento problém potíže dodnes.
- Další otázkou je skutečnost, že nejsou absolutně žádné nápisy a značky v první komoře, kterou objevil Davison roku 1765.
Do prvních čtyř komor je velmi nesnadný přístup, protože mají strop ve výšce kolem 80 cm. Pokud byly kartuše napsány dodatečně, pak se nelze divit, že některé byly napsané vzhůru nohama. Pokud kartuše byly psány v době stavby, nebylo důvodu, aby je kreslili obráceně.
Jediné řešení je, provést kompletní analýzu, abychom se dověděli, jak to vlastně bylo. Pokud má někdo jiné informace, rád je přivítám
Jinak děkuji za zveřejnění mých komentářů a za link.

Kdo má zájem na bránění ve výzkumu?
Jenom otázky kolem komor, kartuší a Gantenbrinkových (větracích) šachet:
- dřevěný kus severní šachtě nenávratně zmizel někde v depozitářích Egyptologického muzea v Londýně
- další dřevěný kus, který je ještě v severní šachtě vhodný analýze C14
- zákaz jakéhokoliv výzkumu kartuše Chufua až na hranici věznění výzkumníků
- proč se neprovádí výzkum kartuší v komorách Wellingtonově a Lady Arbuthnot
- proč se výzkumy neprovádějí po dohledem světových odborníků, ale jsou závislé na rozhodnutí jistého orgánu a jednotlivce.
Nabízejí se některá vysvětlení:
- jak by asi dopadl cestovní ruch, kdyby Cheopsova pyramida přestala být Cheopsova?
- jak by asi dopadlo renomé současných egyptologů, kdyby se ukázalo, že velkou pyramidu postavil někdo jiný a jindy?
Mohou být i další důvody např. Náboženské, ideologické apod.

S pozdravem Mojmír Štěrba

Veľmi zaujímavá je aj situácia okolo vodnej šachty umiestnenej pod násypom Chefrenovej pyramídy, citujem:

"West onámil, že Dr. Hawass nedávno vykopal hlbokú šachtu nájdenú pod stredom násypu medzi Chefrenovou pyramídou a Sfingou. Šachta bola vyše sto stôp hlboká (30,5 m, pozn. prekl.), a otvárala sa do akéhosi druhu stĺpovej komory. V jej strede bol obrovský sarkofág z polovice ponorený vo vode."

Viac na: http://www.kemet.sk/rubrika/serial-sachta-podzemna-chodba-a-cesta