OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Jan A. Novák

Elektrikáři egyptských faraonů

Říše starých Egypťanů dodnes udivuje monumentálními stavbami, které dokazují mimořádnou technickou vyspělost tvůrců. Někteří autoři tvrdí, že inženýrská zdatnost faraónových poddaných se neomezila pouze na pyramidy a gigantické chrámy, ale měla i subtilnější projevy. Věří také, že tehdejší zasvěcenci tajných věd znali elektřinu a uměli jí prakticky využívat.

Pyramidy ukotvené v polárním nebi

Egyptské pyramidy působí na psychiku zdrcujícím dojmem - nejen rozměry, ale i tvarem, umístěním, tajemnými souvislostmi... Nejasnosti nejsou jenom kolem techniky stavby, ale i samotného určení těchto gigantických monumentů suverénně vzdorujících času. Provokují vznik celé řady hypotéz, z nichž většina sice je poněkud odtržených od reality, bylo by ale chybou s vaničkou vylévat i dítě.

Uroboros: tajemství mystického hada

Uroboros je (alespoň v tomto kontextu) alegorií věčně se obnovujícího koloběhu všeho, cyklické povahy vesmíru a neustálého boje protikladů, jenž je podstatou bytí. Nápadně podobný smysl má známý a dnes velmi populární symbol jin a jang ve východních filosofiích - a nejspíš není náhodou, že má rovněž grafickou podobu kruhu, jehož prvky jsou navzájem vklíněné do sebe. Už tato příbuznost naznačuje, že oba geograficky vzdálené motivy mohou mít společný původ. Pátrání po něm nás - tak jako už mnohokrát - zavede do starého Egypta, kde byl had zakusující se do vlastního ocasu nalezen v Tutanchamónově hrobce jako znak jednoty protikladů slunečního boha Ra a podsvětního boha Osirise.

Tajemná tvář pouště

Už několik tisíc let střeží největší egyptské pyramidy u Gízy gigantická socha jakéhosi křížence mezi člověkem a šelmou. Tajemná sfinga je odedávna symbolem strážce tajemství - a navzdory pokrokům archeologie skrývá mnohé nezodpovězené otázky dodnes. Sfinga udivovala a děsila už antické Řeky. Podle jejich pověstí dával kamenný kolos kolemjdoucím hádanky a zahubil každého, kdo neodpověděl správně.

Tajemství slunečního boha

Ve 14. století před naším letopočtem se v Egyptě stalo něco divného: poprvé v lidských dějinách (aspoň v těch nám známých) někdo přišel s myšlenkou, že početné panoptikum bohů je nadbytečné, protože úplně stačí jeden. V tomto případě se jmenoval Aton, byl univerzální, všemocný a vůbec tak nějak nad věcí, takže žádné spolubohy nepotřeboval. Reprezentoval tvořivou sílu slunce, což samo o sobě je v pouštní zemi rozpalované žhavými paprsky podivné.

Stránky

Subscribe to Jan A. Novák