Myšlenka, že Chufuova pyramida byla hrobkou, popírá logické a přesvědčivé uvažování. Zaprvé, pohřební předměty nebyly nalezeny v žádné z komor pyramidy. Ani tam nejsou žádné nápisy, které by popisovaly hrobku. Zadruhé, její vnitřní vzhled je zvláštní a neodpovídá anatomii lidských bytostí. Průchody, které vedou do jejích tří komor jsou jen o něco málo vyšší než tři stopy na výšku i na šířku. Ani tam nejsou žádné schůdky, takže abyste se mohli pohybovat, musíte se plazit po čtyřech. To činí pohyb uvnitř pyramidy téměř nemožným pro kohokoliv, natož pro pohřební průvod. Zatřetí, stěny a zdi nejvyšší komory, domnělé pohřební komory, byly postaveny ze sedmdesátitunových granitových desek s dalšími pěti vrstvami granitu v oblasti nad jejím stropem. Nakonec, jak by každý detektiv považoval za důležité, tak kolosální struktura jako je Chufuova pyramida vyžaduje enormní zdroje na vybudování, což vyžaduje oprávněný a odůvodněný motiv. Tím hrobka není.
Dle inženýra Markuse Schultea tu musel být velmi dobrý důvod postavit Chufuovu pyramidu za cenu předpokládaných třiceti pěti miliard amerických dolarů; důvod nebo příčina, která by spojila národ. Nyní obecně přijímaná myšlenka, že Chufuova pyramida byla národním projektem, je přesná interpretace toho, co se pravděpodobně stalo. Nicméně, investice ve velkém, která stojí miliardy dolarů zdrojů, se musí vyplatit ve formě nějakého společenského užitku. V případu Chufuovy pyramidy užitek zahrnoval vodu.
|
|
|
|---|
Na Gízské plošině jižně od středu pyramidy, se z písku vynořuje granitový žlab (viz obrázek). V Abúsíru, jižně od Sakkáry, se vápencové údolí táhne přes vrch, na kterém byla pyramida postavena, a na Abúsíru a jeho sousední pyramidy Abu Gorab jsou početné kamenné kotliny. Přestože je to popřeno většinou egyptologů, existuje také důkaz, že pod Gízskou plošinou je ►síť tunelů. Takzvaná ›› „Osirisova hrobka“ zabíhá do země stejně jako „propast“ v podzemní komnatě Chufuovy pyramidy. Nedaleko granitového žlabu jsou také dva vyvrtané základy čtvercových tunelů, i když jsou nyní vyplněny pískem. Kromě toho, původní návrh Chufuovy pyramidy zahrnoval obvodové zdivo, které mohlo mít funkci opěrné zdi pro nádrž čerstvé vody, která proudila kanálem ze starověkého ›› Meridového jezera.
ZAŘÍZENÍ, NIKOLIV HROBKA
Ve své knize “The Pharaoh's Pump” z roku 1967 vyslovil Edward Kunkel názor, že Chufuova pyramida byla hydraulickým zařízením. Podle Kunkela Chufuova pyramida sloužila jako hydraulická vodní pumpa usnadňující přesuny velkého množství kamenu. Prostřednictvím plavební komory byly kamenné kvádry přicházející z Horního Egypta přesunovány nákladním člunem do Gízské plošiny systémem kanálů, který spojoval řeku Nil s Chufuovou pyramidou. V Kunkelově teorii měla Chufuova pyramida dvě čerpadla. Jedno bylo postaveno v podzemí a druhé bylo nad zemí. Podzemní čerpadlo sestávalo z podzemní komory a jejích přidružených chodeb a nadzemní čerpadlo sestávalo z prostřední a horní komory.
Podzemní hydraulické vodní čerpadlo využívalo k udržení vodního toku energii vytvořenou stlačením vody, stejně jako prostřední komora pro horní čerpadlo. V dolním čerpadle fungovala podzemní komora jako kompresní komora, a v horním čerpadle tuto funkci plnila střední komora. Neobvyklý výklenek v prostřední komoře měl podle Kunkela bezpečnostní význam a horní (královská) komora byla sekundární kompresní komorou.
Kunkelova teorie není tak divoká, jak se na první pohled zdá. Ve své knize se zabývá archeologickými důkazy, které jeho myšlenku podporují. Nicméně představa, že prostřední a horní komory fungovaly jako kompresní komory, je jen bujnou inženýrskou fantazií. Aby horní čerpadlo fungovalo, voda by musela proudit do tzn. Velké galerie z dolního čerpadla a potom do prostřední a horní komory. Jakmile je voda v horní komoře, nepřetržité proudění zespoda vytvoří dva toky, které opouštějí pyramidu přes šachtu zabudovanou do severní a jižní strany.
Bohužel teorie Kunkelova horního čerpadla vyžaduje vytvoření vakua, množství ventilů a určitý druh hořlavého paliva a spalovací prostor pro pohon čerpadla, které podle Kunkela bylo umístěno nad nejvyšší komorou. Žádná z nich se nezdá věrohodná, ačkoliv teorie, že podzemní komora fungovala jako hydraulická vodní pumpa, dává smysl.
Podle námořního inženýra Johna Cadmana udělal Kunkel tu chybu, že teoretizoval, že celá pyramida byla vodním čerpadlem. Cadman si uvědomil, že pouze podzemní komora a její přidružené průchody by mohly fungovat jako čerpadlo. Rozhodl se vyřešit to technicky.
S tolika fotografiemi podzemní komory, kolik jen našel, postavil Cadman model, který by prověřil jeho teorii. První z modelů nefungoval. Podle toho hledal v modelu slabá místa a postavil druhý model. Ten poprvé zafungoval. Potom postavil dva další modely: jeden z nich byl vyroben se skleněným vrškem a inkoustovým vstřikovadlem za účelem pozorování průtoku vody uvnitř komory. Po studiu tohoto modelu usoudil, že komora byla navržena tak, aby efektivně cirkulovala a přesunovala vodu přes výstupní a odpadní vedení.
Cadman dále experimentoval napojením svislé trubice na vstupní trubici, nazvanou „stoupací potrubí“. V hydraulickém čerpadle voda vtéká do kompresní komory z vyvýšeného zdroje. Uvnitř kompresní komory otevřený ventil umožňuje vytékání vody tak dlouho, dokud rychlost nedonutí ventil uzavřít; když se ventil zavře, vysoký tlak nutí vodu protéci kolem zpětného ventilu a přes výstupní vedení. Při opětovném otevření ventilu voda opět proudí vstupní trubicí dolů do kompresní komory. Vertikální trubice napojená na vstupní vedení usnadňuje výstup tlakové vlny ze systému a tím umožňuje větší koloběh, tj. voda se pohybuje čerpadlem v rychlejším tempu. Také objevil, že stoupací potrubí zvyšuje intenzitu kompresní vlny uvnitř komory.
Cadmanův závěr: ten, kdo v základech vybudoval podzemní komoru, věděl přesně, co dělá. Návrh komory byl navržen a zkonstruován pro rychlý přesun vody celým systémem. Navíc kompresní vlna plynoucí z akce čerpadla byla pro stavitele pyramidy zjevně důležitější než čerpání vody. To vede k další otázce: proč stavitelé pyramidy navrhli zařízení, které by záměrně poslalo kompresní vlnu do jádra pyramidy?
Přestože se odpověď na tuto otázku stále nachází v budoucnosti, význam Cadmanova modelu podzemí Chufuovy pyramidy je jasný. Stavitelé Chufuovy pyramidy chápali technickou fyziku, přinejmenším v oblasti hydrauliky, která vyžaduje vědecké vyšetřování a využití vědy; jinými slovy, rozuměli technologii.
Zde je odpověď na to, jak stavitelé pyramid vybudovali celou civilizaci z vápence, čediče a granitu. Když už dokázali pochopit hydrauliku dostatečnou k vybudování velkého hydraulického čerpadla, zcela jistě také pochopili i fyziku dostatečnou k vývoji nějakého typu strojní technologie.
Samozřejmě, že by skeptici argumentovali – jestli na stavbu použili stroje, kde jsou ty stroje nyní?
Já bych také rád věděl, co se s nimi stalo, ale pravda je, že stroje které použili, nebo to co z nich zbylo, se pravděpodobně rozpadly a změnily zpět v prvky, ze kterých byly kdysi dávno vyrobeny. Při vystavení povětrnostním vlivům může odolávat korozi prostředí po extrémně dlouhou dobu jen kámen, ale i přesto existuje možnost, že pod saharskými písky leží poklad strojů Civilizace X. I tak existuje jiný způsob jak dokázat, že poháněné stroje byly použity v procesu budování velkolepých staveb Staré říše.
Ať už ruční nebo poháněné nářadí, každé nářadí zanechává svou stopu, a stopy ručního nářadí jsou velmi odlišné od těch, které způsobily stroje. Ví to každý, kdo měl na střední škole dílny. Řez ze stolní pily je plochý a rovný, zatímco řez ruční pilou je méně precizní, ne tak úplně plochý nebo rovný.
O mnohém vypovídající znaky poháněného nářadí nebo stroje jsou nepatrné stopy po nástroji, které zuby čepele vytvářejí při řezání materiálu. Ačkoliv není snadné je spatřit, zblízka jsou stopy čepele viditelné a vytvářejí pravidelný vzor na povrchu řezaného materiálu. Tyto stopy po nástroji vznikají, když obsluha stroje dává materiál do pilového kotouče. Hledání důkazů těchto stop na kamenech jedné z nejstarších egyptských památek by bylo stejně složité, jako hledání stroje, který vytvořil tyto stopy.
-pokračovanie-
›› EDWARD MALKOWSKI má celoživotní zájem o historii, konkrétně o starověk s mimořádným zájmem o filozofii a vývoj náboženství od starověku až po moderní dobu. S názorem, že starověké biblické příběhy v knize Genesis byly založeny na historickém faktu, začal během pozdních devadesátých let 20. století zkoumání takových možností, které vedly až k jeho první knize “Sons of God – Daughters of Men”. Ta ho zavedla k jeho hlubokému zájmu o původ civilizace, nezvykle velkým památkám egyptské Staré říše, především Sfingy, a vlivu egyptské filozofie a kultury ve starověkém světě. Výsledkem byly další dvě knihy: “Before the Pharaohs” (v češtině ›› “Před nástupem faraonů”) a “The Spiritual Technology of Ancient Egypt”. Edward bude mít nový pohled na fyzické a písemné důkazy na technicky vyspělou, prehistorickou civilizaci v jeho další knize, “Ancient Egypt 39,000 BCE: The History, Technology & Philosophy of Civilization X”. Také se autorsky podílel na knize “The Search for Lost Knowledge: A Graham Hancock Alternative Science and History Reader”.
Zdroj: http://www.newdawnmagazine.com/
Preklad: Naďa
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
Seriál: Experiment - Prechádzka so staviteľom Veľkej pyramídy
http://www.kemet.sk/rubrika/serial-experiment-prechadzka-so-stavitelom-v...Egypt – Odhalenie
http://www.kemet.sk/zakazana-egyptologiaVýber NEW DAWN Magazine
http://www.kemet.sk/rubrika/vyber-new-dawn-magazine