"To, co můžeme dnes najít v Egyptě, jsou proto příklady mimořádné technické vyspělosti starověkých inženýrů, které dodnes nenašly v akademickém výkladu egyptské historie své místo. Navíc se nám podařilo celý svět přesvědčit o tom, že staří Egypťané nebyli technicky zdaleka tak vyspělí jako Řekové a Římané, a rozhodné ne vyspělejší než současná západní civilizace, takže i dnešní Egypťané této báchorce věří a jiným výkladům odmítají důvěřovat."
Pokud budeme předpokládat použití nějakého ručního zařízení, které umožňuje rotaci nástroje kolem vlastní středové osy, čímž se docílí obrobení křivky od kulového korunního uzlu nahoře až k základně žulového objektu, nesmí nástroj od předepsané křivky uhýbat, má-li být dodrženo pravidelného a symetrického tvaru. V tom případě musí být nástroj dostatečně masivní, jinak bude nestabilní a bude uskakovat z dráhy. Jakmile nástroj projede celou křivku, je třeba jeho rotační střed posunout o určitý stupeň po přesně stanovené kruhové dráze.
Na obrázku 1.12 (str. 35) si můžeme všimnout, že střed křivky je v 45 stupních níže než v 90 stupních, což znamená že dráha středového bodu nástroje kolem žulového objektu neopisuje čistý kruh ale spíše vlnu. Abychom si to vysvětlili blíže, předpokládejme, že bokorys koruny představuje obrys výseku 270 stupňů kruhu. Za použití polámích souřadnic (obr. 1.30) začneme s nástrojem obrábět na 0 stupních a posouváme jej po směru hodinových ručiček kolem koruny. Na 315 stupních bude střed nástroje níže než na úrovni 270 stupňů a totéž bude platit o pozici na 225 stupních. Při pohybu nástroje po tomto oblouku bude osa, po níž se otáčí, přesné opisovat oblouk mezi tečnou spojitého poloměru u korunního uzlu a základny, zatímco poloměr oblouku se od 0 do 270 stupňů postupně zmenšuje. Následně se od 270 do 180 stupňů bude postupně zvětšovat ve stejném poměru jako předtím na protější straně.
Stupeň náročnosti, který si žádá zhotovení Ramsesovy koruny, by byl vysoký v každé době. Ještě před 50 lety bychom se oprávněné ptali, je-li vůbec nutné konstruovat tak složité stroje na výrobu ozdoby, která bude spočívat na hlavě dvanáctimetrové sochy a které si sotva někdo blíže všimne. Kdybychom dnes měli vyrobit tucet takových korun na základě stejného konstrukčního zadání a jen s drobnými rozdíly, pak bychom nejspíš vytvořili počítačový model a následné počítačový program. A potom bychom začali zjišťovat, jestli vůbec někdo má tak velký automatický obráběcí CNC stroj, na němž bychom tyto kusy vyrobili – protože to rozhodné nejsou žádné drobky.
To, co můžeme dnes najít v Egyptě, jsou proto příklady mimořádné technické vyspělosti starověkých inženýrů, které dodnes nenašly v akademickém výkladu egyptské historie své místo. Navíc se nám podařilo celý svět přesvědčit o tom, že staří Egypťané nebyli technicky zdaleka tak vyspělí jako Řekové a Římané, a rozhodné ne vyspělejší než současná západní civilizace, takže i dnešní Egypťané této báchorce věří a jiným výkladům odmítají důvěřovat.
Už dlouho se má za to, že staří Egypťané používali jednoduché, ba přímo primitivní nástroje a postupy, a tak se revizionisté mezi historiky rozhlížejí po jiných kulturách, kterým by tato díla připsali. Nějakou dobu se například spekulovalo o tom, že pyramidy postavili Atlanťané nebo dokonce mimozemšťané, protože podle převládajícího názoru by to Egypťané sami nesvedli. Já těmto názorům příliš nefandím. Naopak jsem pevně přesvědčen, že jsou dílem Egypťanů – ovšem takovch Egypťanů, kteří vládli mnohem vyspělejšími vědomostmi a nástroji, než jaké jsme jim doposud přiznávali. Uvědomme si skutečnost, že tyto skryté symboly techniky, o nich se v této knize zmiňuji, mohly být zaregistrovány a pochopeny pouze díky moderní technice a jejím požadavkům na dodržení přesnosti.
Koncepce, provedení a verifikace jsou tři fáze výrobního procesu. Starověcí Egypťané je museli všechny dobře znát, přičemž v té poslední, verifikační fázi si ověřovali, jak úspěšné byly ty dvě předchozí. Jediná fáze, kterou dnes po nich můžeme studovat, je právě ta poslední. Z toho, co jsme zjistili na případu Ramsesových korun, můžeme bezpečně vyvodit, že technická úroveň starověkých Egypťanů byla prokazatelné vyšší, než dnes na základě svých archeologických nálezů tvrdí akademici. Stále však zůstává nezodpovězena jedna otázka: Jakou technologii používali? Zatímco dnes nám výsledky starého egyptského řemesla odhalují moderní přístroje, jako jsou digitální fotoaparáty a počítačový software, těžko můžeme předpokládat, že by něco podobného měli tehdejší stavitelé k dispozici. U tohoto bodu starověké historie zůstává stale velký otazník. Abychom důkladněji pochopili technologii, která vytvořila pozoruhodné žulové koruny, musíme své studium posunout dal a podívat se na to, jak byl vyroben zbytek sochy. V další kapitole otázku přesnosti a složitosti přeneseme na novou úroveň, kdy se podíváme do tváře ještě věští výrobní výzvě: Ramsesově hlavě…
Chris Dunn
Zdroj: http://www.suenee.cz/
Ukázka z knihy "Ztracené technologie stavitelů pyramid", Christopher Dunn, ISBN 978-80-7336-706-0
KNIHU môžete kúpiť i na tejto adrese.
Podrobné správy na tému "DÁVNE TECHNOLÓGIE" nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
Ramzes II.
http://www.kemet.sk/ramzesChris Dunn
http://www.kemet.sk/autor/chris-dunn