OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Prof. Dr. Miroslav Verner DrSc.

TV seriál “ZÁHADY STARÉHO EGYPTA” (obsah)

Odkud přišli Egypťané... Možná vás to překvapí, ale dodnes to je jedna z největších záhad, kterou se egyptologové zabývají od vzniku své vědy. I když v minulosti byly vysloveny některé odvážné teorie, časem byly vyvráceny nebo zpochybněny. Až v posledních letech, s rozvojem moderní techniky, ať už je to dálkový průzkum země z kosmu nebo nabídka silných terénních automobilů, poznání přece jenom pokročilo a nové možnosti výzkumu přinesly své plody.

ZAPOMENUTÁ VELKOMĚSTA (Nové objevy ve starém Egyptě 6/6)

Zapomenutá velkoměsta, která kdysi byla hlavními městy země. Pravděpodobně je to dáno souhrou několika příčin: ty většinou nevzhledné stěny z nepálených cihel skrývají dramatickou historii teprve výkladem egyptologa… na řadě míst pracují archeologické expedice, kterým je podle egyptských zákonů zaručen klid na práci… podstatné je i bezpečnostní hledisko, na žádné z míst jsme se nedostali bez silného vojenského doprovodu. Ale jsou to místa, která stojí za to. Zvlášť s výkladem prof. Miroslava Vernera, který je nepochybně zasvěceným znalcem. V dokumentu navštívíme pravděpodobně nejstarší osídlené místo na údolí Nilu, kam přišli Sahařané už v 5. tisíciletí př. n. l., v době, kdy jim v původní domovině vyschly zdroje vody.

OBŘI SE STĚHUJÍ (Nové objevy ve starém Egyptě 5/6)

Do Abu Simbelu na jižní hranici Egypta lze doletět z Luxoru za hodinu, dojet autem za čtyři hodiny nebo lodí za tři dny. Ta poslední varianta je samozřejmě nejpůsobivější: teprve na lodi si člověk uvědomí ty nekonečné vzdálenosti, neohraničenou moc faraonů, možná i jejich aroganci a neopakovatelnou sebestřednost. Jak jinak si vysvětlit ty kolosální chrámy hluboko v poušti? Prý jako hrozbu nepřátelům.

NEJCTIHODNĚJŠÍ Z MÍST (Nové objevy ve starém Egyptě 4/6)

Navštívit slavné chrámy v Luxoru a v Karnaku, prohlédnout si některé z hrobek v Údolí králů ve středním Egyptě - není dnes žádný problém. Vidět ovšem tatáž místa v doprovodu zasvěceného znalce, jakým je prof. Miroslav Verner, dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu a vedoucí českých vykopávek v Egyptě, je opravdu něco jiného. Ty památky jsou totiž otevřenou knihou historie, kterou umí číst málokdo. Navíc, díky němu byly před štábem České televize otevřeny všechny dveře. Stál s kamerou před kolekcí nádherných soch, které byly po tisíciletí zasypány pod podlahou chrámu v Luxoru, což se zatím nikomu nepodařilo. Byl v plísní postižené hrobce nejslavnějšího ze slavných faraonů Tutanchamona, kde se už víc než deset let nesmí fotografovat. Egyptské památky jsou přebohaté na tajemství a příběhy, každý nápis zde oslovuje z propasti času... Mnohé o tom vypráví cyklus televizních dokumentů z cyklu Nové objevy ve starém Egyptě.

TAJEMSTVÍ PYRAMID (Nové objevy ve starém Egyptě 3/6)

I když se zpočátku zdálo, že dokumentární pohled na nejznámější, turisticky nejpřitažlivější památky starého Egypta nebude díky mnoha povolením složitý problém, nakonec si byrokratická omezení vyžádala natáčení realizovat v několika etapách. Jen díky vytrvalosti autorů se podařilo získat záběry v místech, kam se podle průvodců Egyptské památkové péče dostanou novináři a filmaři jen zcela výjimečně.
V dokumentu si prohlédneme nejstarší pyramidu, kterou postavil architekt Imhotep pro faraona Džosera v Sakkře i pyramidu poslední, kterou si nechal postavit Amenemhet III. v samém středu oázy Fajúm. Kamera měla možnost proniknout i do nepřístupných interiérů, které jsou před širší veřejností utajené. Přiznejme, že bez účinné pomoci žijící legendy české egyptologie, prof. Miroslava Vernera, by to ale bylo zcela vyloučeno.

Stránky

Subscribe to Prof. Dr. Miroslav Verner DrSc.