▲ PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
• Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
▲ RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
• 1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
▲ STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
• 3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
▲ PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
• 7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
▲ STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
• 12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
▲ DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
▲ NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
• 18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
▲ TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
• 21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
▲ NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
• 26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
▲ GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky
BOHOVIA
ENNEÁDA (DEVÄTORO):
NUN | ATUM | RA (RE) | ŠOV | TEFNUT | GEB | NUT | ESET (IZIS) | USIR (OSIRIS) | HOR | NEBTHET (NEFTYS) | SUTECH
AMON | AMON-RA | PTAH | SEKHMET | MUT | CHNUM | HATHOR | THOTH | SEŠAT | SOBEK | APOP
VLÁDCOVIA | VLÁDKYNE | KŇAZI
ZOZNAM EGYPTSKÝCH KRÁĽOV
IMHOTEP | SETI I. | HATŠEPSUT | RAMZES I. | RAMZES II. | RAMZES III. | TUTMOS II. | TUTMOS III. | TUTMOS IV.
AMENHOTEP I. | AMENHOTEP II. | AMENHOTEP III. | AMENHOTEP IV. – ACHNATON | NEFERTITY | CHENTKAUS | SANUSERT I. | SESOSTRIS I.
VIDEO (EN)
SFINGA | SLNEČNÁ LOĎ I | SLNEČNÁ LOĎ II | SAKKÁRA I | SAKKÁRA II | DAHŠUR I | DAHŠUR II | LUXOR I | LUXOR II | RAMESSEUM I | RAMESSEUM II | DÉR EL-BAHRÍ I | DÉR EL-BAHRÍ II a DÉR EL-MEDÍNA | OSIREON I | OSIREON II | OSIREON III | KARNAK I | KARNAK II | DENDERA I | DENDERA II | EDFU I | EDFU II | KOM OMBO I | KOM OMBO II | PHILAÉ I | PHILAÉ II | ASUÁN I | ASUÁN II | ABÚ SIMBEL I | ABÚ SIMBEL II | KRÁĽOVA KOMORA | KÁHIRSKÉ MÚZEUM | LUXORSKÉ MÚZEUM | GÍZA I (SK) | GÍZA II (SK) | GÍZA III (SK) | GÍZA IV (SK) | SERAPEUM (SK)
AUDIO (EN)
ÚDOLIE KRÁĽOV I | ÚDOLIE KRÁĽOV II | LUXORSKÉ MÚZEUM | KÁHIRSKÉ MÚZEUM
“Pokud by účinnost čerpadla – jinými slovy čerpání vody – nemělo pro starověké Egypťany zásadní význam, co by pak mělo? Podle experimentálních důkazů je odpovědí kompresní vlna, která samozřejmě vytváří další otázku. Proč byla kompresní vlna primárním zájmem stavitelů Chufuovy pyramidy?”
„Co Cadman objevil, bylo to, že podzemní komnata přijímala hodně zpětných impulzů. Také zaznamenal, že bez podzemní komnaty by zpětný impuls byl velký a výstupní proud byl více nepředvídatelný, potvrzující mu, že výstup v podzemní komnatě Chufuovy pyramidy putoval skrze takzvanou slepou šachtu. Tím také povrdil své podezření, že starověký mýtus, že existuje tunel propojující jámu podzemní komnaty s řekou Nil, je pravdivý.“
Ze všech komnat Chufuovy pyramidy je podzemní komnata tou největší, stejně tak jako nejzáhadnější. Je 46 stop dlouhá, 27 stop široká, vytesaná do vápencového základu, a je složité ji popsat. Vstup do sestupné chodby do podzemní komnaty je blízko podlahy severovýchodního rohu. Šest stop široká čtvercová jáma tvaru komínu byla vyražena ve středu země, blízko východní stěny. Tato čtvercová jáma je ve skutečnosti ústí jedenáct stop hluboké šachty, přestože v roce 1816 italský badatel Count Caviglia vyhloubil do jámy dalších 30 stop.
