Archív - okt 2015

Geologové se při vytýčení teorie, že Sfinga může být stará 800 tisíc let, řídili přísně vědeckými postupy. Zřejmě z tohoto důvodu jejich výzkum oficiálně skeptická akademická obec nezesměšňuje. Nicméně zastává jiný přístup, hojně používaný, když si skeptici nevědí rady s něčím, co by mohlo nabourat jejich pojetí světa – prostě tyto důkazy ignorují. Ostatně sami můžeme posoudit, jak propracované argumenty ukrajinské dvojice jsou.

Egypťania o svojich pyramídach samozrejme odjakživa vedeli; tak ako Číňania o Dlhom múre a Aztéci o teocalloch. Európania ich museli objaviť. Čím sa stal Marco Polo pre Čínu a Cortés pre Mexiko, stal sa pre Egypt Hérodotos.

Jednou z nejzáhadnějších a nejtajemnějších památek na povrchu planety je bezesporu Velká sfinga v Gíze v Egyptě. Je to starověký monument, který dodnes mate výzkumníky již od dob jeho objevu. Nikdo zatím nebyl schopen přesně určit stáří Sfingy, protože o ní neexistují žádné písemné záznamy nebo jakékoliv zmínky v minulosti. Dva ukrajinští vědci již před časem přišli s provokativní teorii, podle níž je Velká Sfinga v Egyptě stará 800 000 let. V té době ale lidé na Zemi ještě neexistovali. Alespoň podle stávajících učebnic dějepisu.

Do čarovnej krajiny na Níle pozýva táto kniha. K najstarším a zároveň najväčším monumentálnym stavbám na svete, ktoré sa tam týčia do neba medzi striebristožltou púšťou a olivovohnedou majestátnou riekou. K fantastickým a napriek tomu geometricky triezvym stavbám, ktoré Arabi volajú vo svojej kvetnatej reči „vrchy faraónov". K pyramídam.