OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“ 13


V minulém dílu Experiment 12 jsme se stavitelem postavili Velkou galerii a nyní na začátku Velké galerie odbočujeme do Královniny komory vodorovnou chodbou. Královnina komora je obestřena mnoha záhadami, pokusíme se o jejich objasnění. Vědomosti o tom, jak se pyramida stavěla, ukládal stavitel do tajných komor. Sám jich využíval při stavbě pyramid v Gíze, ale ukryl je, aby nemohly být zneužity. Od té doby byly pyramidy hromadami kamení a Velkou pyramidu již nikdy nikdo nepostavil. Po těchto vědomostech pátral i sám faraon Chufev a pátráme po tom dodnes.

 

Motto: Papyrus Ramesse I.: „Chytrému stačí jediné slovo, hlupák však pochopí až tehdy, když slepíš z jednotlivých střepů celý hrnec.“

 

Vstupujeme do Královniny komory

 

Vodorovná chodba obr. 1 odbočuje na začátku Velké galerie o 30° od severojižní osy. Měří 33,6 m a má proměnlivou výšku, na začátku 1,1-1,7 m, 5 m před vstupem do komory.

Na konci chodby je schod 60 cm (obr. 2), pod kterým je skryt vstup do podzemní chodby, která vede do radarem objevených dvou tajných komor nad sebou K1 a K2, které jsou jihozápadně od Královniny komory, nejsou však přístupné. Vede k nim chodba 20 m dlouhá pod Královninou komorou. Výzkum provedl Gilles Dormion a Yves Verdhurt pomoci fibrooptického kabelu, který protáhli dříve vyvrtaným otvorem a nález potvrzen radarovým odborníkem J. P. Baronem (obr. 3).

Podlahová plocha Královniny komory je o rozměrech 5,7×4,9 m. Má dvojitý strop z obrovských vápencových kvádrů západo-východním směrem se sklonem 30°. Když byla komora objevena, byly její zdi pokryty 1,27 cm silnou vrstvou soli. Během úklidu komory byla sůl odstraněna, čímž byl odstraněn důležitý doklad o možné funkci a stavbě komory a potažmo dalších dutin pyramidy.

 

To je doklad toho, jak egyptská společnost využívala přírodní zdroje s využitím chemicko-fyzikálních procesů a v pyramidě určité procesy probíhaly.

 

V komoře byla žulová schrána (truhla), ale byla prázdná bez zdobení, ale dnes tam není. Zdobení nebo písmo nebylo prokázáno v žádných částech komory.

Do Královniny komory se vstupuje ze severní strany, na severní stěně je vstup do severní šachty 20×20 cm (obr. 4 a 5). Na východní straně je výklenek vysoký 4,5 m s přečnělkovou architekturou, ve spodní části výklenku začíná 15 m dlouhý tunel směrem k východu, na jehož počátku je komůrka, na ni navazuje tunel, který vytvořili později zloději (obr. 6 a 9). Na obr. 7 je otvor vstupu jižní, tzv. Větrací šachty 20×20 cm, na obr. 8 je západní stěna a sedlový strop z mohutných kvádrů.

Tajné prostory kolem Královniny komory

 

V tajných komorách stavitel ukládal vědomosti o tom, jak byly kvádry těženy, opracovány, vrtány, přepravovány, zvedány do velké výšky, jak byly tvarovány s geometrickou dokonalostí, proces, jak rozložit žulu pro tvorbu přesných bloků na sebe přiléhajících, jak byly postaveny tzv. Větrací šachty z Královniny komory.

 

Pod horizontální chodbou se nachází komora K3 (obr. 1) o rozměrech 5×3 m, která byla naplněna čistým jemným křemičitanovým pískem s obsahem 99% křemíku velikosti 100 až 400 mikronů. Tomuto druhu písku se říká „zpívající písek“ protože při větru vydává šeptavý zvuk. Takto zpívaly i Memnonovy kolosy v Luxoru z křemence, než je archeologové zazdili, aby nezpívaly. Zdá se, že písek pochází z El Tur na jižním Sinaji, vzdáleném několik set kilometrů. Další výkopy a výzkum byl zakázán. Takovýto písek je výsledkem fyzikálně-chemických procesů, který byl Egypťanům známý a používali ho k tvorbě a dokonalému spojování obrovských kvádrů. V omezené míře se používal i v pozdější době při tvorbě dokonale symetrických soch a dalších artefaktů. Musíme vzít v úvahu, že staří Egypťané byli mistry ve využívání přírodních zákonů a zpracování přírodních materiálů, s jejichž pomocí byly pyramidy postaveny.

Na schématu obr. 10 jsou zobrazeny další duté prostory, které objevili japonští fyzikové. Je to dutina probíhající paralelně se vstupní horizontální chodbou za západní částí severní stěny Královniny komnaty. Gravimetrickým měřením byly indikovány další duté prostory, ale egyptská vláda další průzkum zakázala. Problémem je, že když nějaký výzkumný tým ohlásí objev, další týmy se na něj vrhnou jako na škodnou, dokud ho nezničí.

Na obr. 10 je pohled severním směrem, vpravo vidíme výklenek a dole je průchod z horizontální chodby do komory.

Zdokonalováním přístrojů se zvyšuje pravděpodobnost nových objevů, jen můžeme doufat, že egyptská vláda povolí další nedestruktivní výzkum. Přístroje jsou stále dokonalejší.

 

Závěr

V tomto dílu jsme se seznámili s chodbami, hlavní komorou a skrytými dutinami, které nás obohatily o další poznatky o stavbě Velké pyramidy.

V dalším dílu si se stavitelem projdeme, jak se Královnina komora stavěla...

 

Mojmír Štěrba

Exkluzívne


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

O mýtoch v egyptológii
http://www.kemet.sk/rubrika/o-mytoch-v-egyptologii

Geopolyméry
http://www.kemet.sk/geopolymery

Pyramídy
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy


Sekcie: