Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 17 jsme převezli z Asuánu do přístavu v Gíze žulu pro stavbu Královy komory. Dnes budeme ze žuly stavět Královu komoru. Opět podle technologie A s vyspělou technologickou úrovní a Technologie B s technologickou úrovní měděného dláta a doleritových koulí. Odpovíme na otázku, jak do výšky 60 m Královy komory lze vyzvednout kvádr těžší než 60 tun.
Galileo Galilei: „Zvědavost stojí vždy na začátku problému, který čeká na vyřešení“
Stavitel se přesune o několik tisíciletí zpět, do společnosti s vysokou úrovní a začne stavět komoru. Pyramidu máme postavenou do výšky 43 m z rampy, ze které je vytvořena plošina, na níž bude stavba probíhat. Uprostřed je na obr. 6 patrný vstup z Velké galerie.
Technologie A – stavba Královy komory
Technologie A předpokládá vyšší nebo alespoň stejnou technologickou úroveň jako je dnešní, která probíhala v dávných dobách předdynastického Egypta.
Přeprava kvádrů
|
|
|
|
|---|
V přístavu v Gíze máme uložených 165 kvádrů po několikaletém transportu z Asuánu. Nyní nastala jejich přeprava na plošinu stavby ve výšce 43 m, kde se budovala Králova komora (obr. 2). Přeprava vrtulníkem nebyla možná, protože ani vysokotonážní stroje neunesly 60 tunové kvádry. Stavitel přistoupil k osvědčenému a běžně dostupnému způsobu přepravy pomocí vznášedla (obr. 1) s nosností 100 tun na rovině a 60 tun při 10 % stoupání. Nakládka na vznášedlo byla provedena pomocí autojeřábu s nosností 60 tun. Z přístavu vedla cesta červená (obr. 2), délky 500 m se stoupáním 6,5% na začátek vybudované rampy – modrá (obr. 2), délky 320 m a stoupání 8,7% na plochu rozestavěné pyramidy. Vlevo od červené cesty jsou patrné lomy pro těžbu vápencových kvádrů. Po těchto cestách vznášedlo přepravovalo kvádry na plošinu stavby komory. Menší nerovnosti do dvou metrů vznášedlu nevadily. Přesuny začaly, až když byly všechny kvádry převezeny do přístavu a mohl začít kontinuální proces stavby. Rychlost vznášedla je 5 km/hod, doba přesunu 10 minut, nakládky a složení 5 min.
Cyklus nakládka-přesun-složení-návrat vznášedla = 5 + 10 + 5 + 10 = 30 min. Každé 2 hodiny byla přestávka 30 minut na tankování vznášedla, to jsou 2,5 hodiny. Čistý čas přesunu byly 9,5 hodiny. Za 12 hodin se přepravilo 19 kvádrů, všech 165 kvádrů se přepravilo za 9 dní. To jsou přiměřené časy pro stavbu pyramidy. Kvádry byly na pyramidě uloženy na úložné místo nedaleko stavby, odkud byly odebírány na stavbu (obr. 3).
Dále bylo na plošinu dopraveno:
▲ připravených 22 bloků vápencových podpěr stropních nosníků, kvádry musí být leštěné a přesně pravoúhle dimenzované
▲ připravených 24 vápencových šikmo seříznutých kvádrů pro sedlovou střechu
Před zahájením stavby bylo nutné přepravním vznášedlem dopravit na plochu 400 stavebních vápencových kvádrů hmotnosti kolem 2 tun, které sloužily k vytváření okolní stěny, jež měla zajistit stavbu odlehčovacích komor do výšky 20 m od plošiny.
Příprava stavby
Na stavbě byly k dispozici brousící, leštící kotoučové brusky, měřící nástroje pro průběžné měření rozměru kvádrů, vodováha, úhlové měřidlo, laserový měřič vzdáleností, olovnice, jemná sádrovcová malta pro zajištění styku mezi kvádry. Pro přepravu kvádrů byl na plochu vznášedlem přepraven mobilní autojeřáb s teleskopickým hydraulicky ovládaným ramenem, který mohl přepravovat kvádry do hmotnosti 70 tun po celé ploše. Stavitel mohl objednat věžový stavební jeřáb pro přímý přesun kvádrů od paty pyramidy, který by svým ramenem dosahoval na okraj plochy, ale nebyl by pohyblivý po celé ploše, proto stavitel zvolil mobilní autojeřáb.
Zahájení stavby
Všechny úkony byly prováděny podle stavebního plánu tak, aby označené kvádry na sebe navazovaly, každý kvádr byl před uložením změřen, dobroušen tak, aby dosedl na sousedící kvádr s milimetrovou přesností.
Následovala stavba okolních stěn z vápencových kvádrů, která zajišťovala stavbu žulové komory. Na obr. 7 vidíme, že tmavá žulová část stavby je obložena světlými vápencovými kvádry. Jak stavba komory narůstá, zvyšuje se i vápencová podpůrná stěna, ze které měli stavební pracovníci přístup k ukládaným kvádrům. Z obr. 7 je patrné, že stavba navazuje na Velkou galerii, žulová část vpředu je vstupní předkomora se vstupním otvorem, od které stavba Královy komory začíná právě stavbou podlahy. Na tu bude postupně přesunut sarkofág. Pak následovaly stěny, na nich překlady. Následovaly odlehčovací komory. Postupně byly pod každý nosník vkládány vápencové podpěry a na ně stropní nosníky.
Nakonec byla komora zastřešena 24 seříznutými vápencovými kvádry sedlové střechy. A tím byla Králova komora postavena. Na obr. 8 vidíme, jak stavba Královy komory vypadala po dokončení.
Tuto stavební činnost vykonával autojeřáb (obr. 4), pro který je tato činnost rutinní záležitost.
Nejdůležitější činnost ležela na pracovnících stavby, kteří každý kvádr dokonale očistili, proměřili úhly a velikosti, vyleštili povrch a na sousedící plochy nanesli jemnou sádrovcovou maltu a naváděli jeřábníka k jemnému usazení kvádru. Kontrola jejich práce byly dokonalé spáry, kam by nepronikla ani žiletka viz Experiment 15.
Královu komoru máme postavenou. Tímto dokumentujeme, že pro uvedené technické prostředky použité při stavbě, to zas tak velký problém nebyl. Autojeřáb byl pomocí vznášedla odvezen a pokračovala dostavba celé Velké pyramidy. O tom příště.
Technologie B – stavba Královy komory
Technologií B je technologie měděného dláta a doleritových koulí, která byla uplatňována od začátku dynastického Egypta.
Pro tuto technologii se stavitel přesunul časově dopředu na počátek dynastického Egypta.
V této technologii měl sice stavitel k dispozici měděné dláto a doleritovou kouli, ale měl přístup k tajným znalostem o vytváření umělého kamene, které byly v minulých dobách běžně využívány. Základní informace o žulovém geopolymeru je uvedena v dílu
Experiment 15.
Dnes si popíšeme, jak mohla být postavena Králova komora ze žuly, která byla vytěžena v Asuánu a přesunuta do přístavu Gíza. Těžba žuly a její přesun je uveden v dílu Experiment 16 a Experiment 17.
Žulové kameny a drť, která byla přivezena z Asuánu, měl stavitel k dispozici v přístavu v Gíze. Celé kvádry neměl k dispozici, protože se je nepodařilo v době stavby pyramidy jednoduchými prostředky vytvořit. Musel využít technologie, která umožňovala z přivezené žuly vytvořit substrát pro tvorbu žulových kvádrů pro Královu komoru.
Přípravné práce
Pracoviště pro výrobu vápencového substrátu bylo v provozu při stavbě první části pyramidy. Pracoviště pro výrobu žulového substrátu musel vytvořit. Pracovní postupy byly obdobné jako u vápence, jenom komponenty se lišily. Pracovníci mohli přecházet z jednoho pracoviště na druhé. Jak probíhá tvorba kvádru z geopolymeru je v dílu Experiment 9.
Přeprava substrátu
Vzdálenost z přístavu k pyramidě po rampě je 820 m, obr. 10, modrá, červená nebo přímá cesta 400 m - hnědá tečkovaná.
Po rampě se přepravovaly větší předměty jako nádoby s vodou, potraviny pro dělníky dřevěné bednění pomocí saní tažených dělníky.
Přeprava substrátu probíhala přímo z přístavu v koších jako na obr. 11. Na obrázku je dohližitel, pod ním jsou záznamy o provedené přepravě.
|
|
|---|
Příprava stavby
Na stavbu bylo dopraveno bednění z cedrového dřeva, které stavitel objednal v Libanonu, měděné dláto a měřicí pravítko (obr. 12), dřevěná olovnice, provazy pro vlečení a tenké provázky pro měření, jemný křemičitanový písek pro zhlazování po vrchu žulových ploch a sádrovcová malta ke spojování kvádrů.
Stavba
Nejdříve byla kolem podlahy komory vytvořena z vápencových geopolymerů zeď do výšky bloku. Postupně bylo pro každý blok vytvořeno bednění formy na čelné a boční straně, formu zadní a boční strany tvořily předcházející bloky. Tím byly zajištěny dokonalé spáry, které mechanickým skládáním kvádrů nebylo možné docílit. Do této formy se nasypal substrát a udusal se. Po zatuhnutí se bednění posunulo o další blok dopředu a postup se opakoval. Po uložení vrstvy se vytvořila druhá vrstva vápencových kvádrů, vytvářela se další žulová vrstva na té předchozí. Tento postup se opakoval až do páté vrstvy a tím byla stěna komory hotová. Po každém uložení kvádru nastoupili brusiči, kteří pomocí jemného křemičitanového písku blok vyleštili, dokud kvádr nebyl ještě zatvrdlý.
Jako další fáze následovala tvorba bednění pro překladové nosníky s podpěrami uprostřed, obr. 15. Podél bednění byla dřevěná lávka, ze které se provádělo vkládání substrátu a pěchování. Po zavadnutí se bednění posunulo na další překlad, přičemž přední část nového bloku tvořila zadní část formy, a takto se to opakovalo, až byla překryta celá komora. Potom se vytvořily vápencové podpěry nosníků, další vrstva vnější vápencové stěny a proces se takto ještě čtyřikrát opakoval až do nejvyšší komory.
V nejvyšší komoře došlo ke změně bednění ve tvaru seříznutých kvádrů, které se plnily vápencovým substrátem a tak byla vytvořena vápencová sedlová střecha.
To je stručný popis toho, jak mohla probíhat stavba Královy komory pomoci Technologie B. Je vidět, že i s primitivními prostředky to možné bylo.
Závěr
Vycházíme ze skutečnosti, že Králova komora byla postavena. Pokoušíme se vystopovat okolnosti, za jakých komora postavena být mohla a za jakých nemohla:
I. Na začátku dynastického období, kdy byla kultura měděného dláta, nemohla být komora postavena ze žulových bloků, protože by se podařilo kvádry vytěžit za více než 200 roků, takže by ani nebylo z čeho stavět.
II. Na začátku dynastického období, kdy byla kultura měděného dláta, mohla být komora postavena pouze metodou geopolymerů. Podařilo se v době výstavby pyramidy vytěžit a přepravit dostatek žulového materiálu a připravit dostatek pro tvorbu geopolymerů přímo v místě stavby.
III. V předdynastické době vyspělé kultury se podařilo vytěžit a přepravit do Gízy dostatek žulových kvádrů v době stavby pyramidy a mohla být komora takto postavena.
Odpovídáme na otázku, které se egyptologové zásadně vyhýbají: Jak dopravit do výšky 60 m Královy komory kvádry o hmotnosti 60 tun.
Příště dokončíme stavbu Velké pyramidy...
Mojmír Štěrba, stavitel pyramid
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
O mýtoch v egyptológii
http://www.kemet.sk/rubrika/o-mytoch-v-egyptologiiGíza
http://www.kemet.sk/rubrika/gizaPyramídy
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy