Transport. V minulém dílu Experiment 16 jsme se seznámili s problémy těžby žulových kvádrů v Asuánu technologií vyspělou a technologií měděného dláta. Pokusíme se zrekonstruovat přepravu 165 mohutných kvádrů pro Královu komoru do přístavu v Gíze pod pyramidou. Vyhodnotíme časové relace těžby a přesunu, jestli se v jednotlivých technologiích vejdeme do projektované doby stavby 20 roků.
Sir Isaac Newton: „Toho co víme je kapka. Toho co nevíme je oceán“
Jak se prováděla přeprava kvádrů
V tomto dílu budeme pokračovat ve sledování dvou technologií jako v Experimentu 16:
▲ Technologii A, která předpokládá vyšší nebo alespoň stejnou technologickou úroveň jako je dnešní, která probíhala v dávných dobách předdynastického Egypta.
▲ Technologii B, to je technologie měděného dláta a doleritových koulí, která byla uplatňována od začátku dynastického Egypta.
Toto členění nám umožní porovnat možnosti jednotlivých technologií a časový prostor při stavbě Královy komory. V minulém dílu Experiment 16 jsme ukázali, jakými prostředky a s jakými problémy probíhá těžba žulových kvádrů o hmotnosti 25 až 60 tun. Dnes zhodnotíme, jak proces probíhá časově podle obou technologií při těžbě 165 kvádrů včetně sarkofágu pro Královu komoru.
Technologie A
Těžba probíhá pomocí prostředků, které dnes máme k dispozici a které měla egyptská společnost dlouho před začátkem dynastického období, z něhož se nám zachovalo mnoho sofistikovaných arftefaktů, které vysokou úroveň prokazují.
Těžba
▲ Nejdříve je třeba v lomu najít oblast, kde by bylo možné odlomit souvislé neporušené bloky o hmotnosti 25 až 63 tun. Při pohledu na obrázky 1, 2 a 3 je patrné, že to v asuánském lomu nebude tak jednoduché, protože jeho skalnaté podloží je nepravidelné a velmi těžko se hledá oblast pro 165 pravidelných žulových bloků.
|
|
|
|
|---|
Při těžbě takto těžkých kvádrů nelze použít metodu odstřelu, protože při té dojde k vytěžení většího množství mnohem menších nepravidelných kvádrů, než potřebujeme a možnosti jejich poškození. Tedy pro každý takovýto kvádr je třeba provádět individuální výběr a těžbu prostředky, které jsou popsány v dílu Experiment 16. Tento úkon trvá 1 den pro 1 kvádr.
Pokud by kvádr měl trhliny nebo dutiny, mohlo by to znamenat znehodnocení práce třeba až ve fázi stavby komory, k čemuž možná došlo, viz obr. 8, praskliny ve stropu Královy komory. Mohlo k tomu dojít i z jiného důvodu, např. zemětřesení, ale i přitom dobré kvádry odolaly.
▲ Po vytěžení kvádru je třeba provést opracování, seříznutí kvádru na požadované rozměry. Vzhledem k sofistikovanému nářadí a lejzrovému měření je možné tento úkon provést za 1 den. Každý kvádr je pečlivě označen tak, aby bylo možné provést sesazení při stavbě tak, aby kvádry na sebe navazovaly s milimetrovou přesností.
Přeprava
▲ Po opracování kvádru je třeba ho dopravit do přístaviště na řece Nil, i když je terén hrbolatý. Technologie A má prostředky, které to umožňují. Stavitel má k dispozici vznášedlo, obr. 4, které má nosnost 100 tun. Dokáže se pohybovat i přes překážky do výšky 2 m. Vznášedlo má možnost těsně se přiblížit k zakotvenému přepravnímu člunu a kvádr naložit. Operace nakládání kvádru v lomu, transport a nalodění zabere 1 den.
Od vyhledání lokality, těžby, opracování a transportu uběhnou 4 dny.
Plavba
▲ Nyní je kvádr připraven 5. den ráno vyrazit na 900 km dlouhou cestu do Gízy. K přepravě byl použit remorkér, který vlekl člun rychlostí 8 km/hod + rychlost proudu řeky, výsledná rychlost přesunu byla 10 km/hod. Převoz probíhal jen ve dne 12 hodin. Cesta do Gízy trvala 8 dní. 8. den bylo provedeno vyložení kvádru a remorkér se člunem se mohl vrátit do Asuánu.
▲ Remorkér se člunem se vracel proti proudu traťovou rychlostí 6 km/hod. A cesta zpět do Asuánu trvala 12 dní.
Od vyhledání lokality přes těžbu, opracování a transport do přístavu (4 dny), plavbu do Gízy a vykládka (8 dní) a cestu zpět (12 dní) trval celý cyklus jedné přepravy 4 + 8 + 12 = 24 dnů.
Během lodní přepravy probíhala těžba a přeprava dalších kvádrů po 4 dnech do přístavu tak dlouho, dokud nebyly v přístavu všechny kvádry, které postupně remorkér odvážel.
Cyklus jedné plavby trval 20 dnů. Všech 165 kvádrů bylo převezeno za 3300 dnů.
Zvláštní kapitolu tvořil blok pro sarkofág panovníka, který byl vytěžen, opracován zvenku a potom byl proveden vnitřek. Nakonec jako poslední byl přepraven sarkofág, takže celkový počet přeprav byl 165 a doba 3300 dnů, tj. 9 roků.
Toto je základní výpočet. Při vyšším počtu remorkérů a nákladních člunů by se doba přepravy snižovala. Např. při 2 remorkérech by se doba zkrátila na 4,5 roku, při 9 remorkérech by přeprava trvala 1 rok atd. Pokud by bylo možno přepravovat jen mimo záplavy, doba by se zase zvyšovala. Takže závěrem můžeme říci, doba přepravy všech kvádrů se pohybovala od 1 do 5 roků, což je přijatelné v rámci stavby pyramidy.
Technologie B
Nyní se stavitel posouvá o několik tisíciletí dopředu, na začátek doby dynastického Egypta, ve kterém byl vrchol techniky měděné dláto a doleritová koule.
▲ První krok, vyhledání oblastí těžby je stejná jako u Technologie A, tzn. pro 1 kvádr by trvalo 1 den.
▲ Další krok, odlomení kvádru, už by se podstatně lišil. Vzhledem k neexistenci diamantových lanových pil a ocelového nářadí, by oddělení kvádru probíhalo mnohem pomaleji. V místech oddělení kvádru se zakládal oheň, rozpálený kámen se poléval vodou a do narušeného povrchu se vytvářely záseky měděnými dláty, vkládaly se měděné klíny a úderem doleritových koulí by se kvádr měl oddělit. Doba trvání pro 1 blok je 30 dnů, pro 165 bloků = 4950 dnů, tj. 14 roků. Oddělením kvádrů se rozumí oddělení na všech stranách kvádru od podloží.
▲ Řezání kvádrů měděnou pilou je nutné provádět na všech stranách kvádru, protože není možné vylomit kvádr s milimetrovou přesností, která je nutná pro stavbu Královy komory.
Podle experimentu Denise Stokse, který prezentoval v pořadu americké televize NOVA viz Experiment 16, by vyřezání jednoho průměrného kvádru měděnou pilou trvalo 360 dnů.
Pro 165 bloků 60.000 dnů + 100 dnů vnitřek sarkofágu, tj. 60.100 dnů, tj. 166 roků.
Dohromady odlomení kvádru + řezání by trvalo 180 roků.
Následovala by povrchová úprava, leštění a doba by se opět prodloužila podle stavu vylomeného bloku.
|
|
|
|
|---|
To bylo pro stavitele neúnostné, protože by komoru za svého života nepostavil. Proto se rozhodl pro jinou technologii, která mu byla známá. Vytěžily se žulové kameny různých velikostí a tvarů, případně i drť, které se přepravily k Nilu na dřevěných saních, (obr. 5 a 6) bez rizika poškození a na nákladních člunech (obr. 7) se převážely do Gízy, kde byly podrobeny dalšímu zpracování při stavbě. Vzhledem k tomu, že stavitel převážel kamenný materiál bez problému nakládání a skládání kvádrů, probíhal celý proces mnohem rychleji.
Člun plul rychlostí 3 km/hod + rychlost proudu řeky, výsledná rychlost přesunu 5 km/hod. Plulo se denně 12 hodin. Doba plavebního cyklu je 15 dní (tam) + 25 dní (zpět) = 40 dnů. 165 kvádrů by se přepravilo za 6600 dní, tj. za 18 roků při jednom přepravním člunu. Se zvýšením počtu člunů by se doba zkracovala. Např. při 2 člunech by přepravní doba byla 9 roků, při 18 člunech 1 rok.
Závěr
Z uvedeného je patrné, že i přeprava kvádrů je závažný problém, kterého si různé teorie příliš nevšímají, prostě se konstatuje, že žulové kvádry se přivezou z Asuánu. Lze konstatovat, že uvedené výpočty jsou velmi střízlivé. Např. experiment řezání podle Stokse probíhal na kvádru 75 cm do hloubky 8 cm, kdežto kvádry pro Královu komoru měly délku až 7 m a hloubku řezu přes 1 m.
Výsledkem našeho experimentu je, že:
▲ Technologií A je možné 165 kvádrů pro Královu komoru vytvořit a přesunout v rámci doby výstavby pyramidy 20 roků.
▲ Technologií B není možné 165 kvádrů pro Královu komoru vytvořit a přesunout v rámci doby výstavby pyramidy 20 roků. Jenom tvorba kvádrů pro Královu komoru s přepravou by trvala kolem 200 roků, stavba celé pyramidy by trvala touto technologií stovky roků.
Proto stavitel musel zvolit jinou technologii, ale o tom zase příště...
Mojmír Štěrba, stavitel pyramid
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
O mýtoch v egyptológii
http://www.kemet.sk/rubrika/o-mytoch-v-egyptologiiGíza
http://www.kemet.sk/rubrika/gizaPyramídy
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy