Motto:
J. Douglas Kenyon: “Kam až lze posunout brány civilizace?” aneb důkazy o vyspělé pravěké civilizaci nesou další plody
Odkud Egypťané přišli a kdy. To je věčná otázka. Budeme se pohybovat v čase od 2.500 let př.n.l. do 80.000 let př.n.l. Je to součást tzv. svrchního pleistocénu – starší doba kamenná (126.000 let př.n.l.-11.000 let př.n.l.) i když se vyskytují teorie, které tuto dobu vysoce překračují do minulosti. I k nim se v budoucnu vrátíme (přehled nálezů od prvohor do současnosti v následujícím článku).
Civilizace s vysokou úrovní se mohly nacházet jednak v obnažených oblastech po poklesu hladiny moří, jednak i v kontinentálních oblastech, které nebyly zasaženy glaciálem, např. Sibiř, Čína, Mogolsko nebo Sahara.
V dnešním dílu uvedeme záplavové oblastmi moří, kde byl možný rozvoj civilizace. Budeme se pohybovat v období glaciálu – zalednění a interglaciálu – teplejší období mezi glaciály.
Proč datum 80.000 let př.n.l.? Nastaly dvě závažné události.
- Člověk rozumný homo sapiens sapiens se vydal na cestu dobývat svět.
- Sotva se člověk vydal na cestu, došlo k prakatastrofě, během které padla za oběť většina tehdejších lidských druhů. Tou prakatastrofou byl výbuch sopky Toba na ostrově Sumatra před 75 000 lety.
Průnik popela a aerosolů způsobil několikaleté ochlazení s poklesem teplot až o 15°C, což způsobilo zabránění růstu rostlin a přerušení potravního řetězce. Došlo ke snížení hladiny moře až o 150 m a velké oblasti moří se obnažily, vznikaly pevninské mosty a staly se vhodnými pro život a pohyb lidské společnosti. V této situaci se ocitl i Homo sapiens sapiens. Došlo k tak závažné redukci, že byl na pokraji vymření. Byly odhaleny nové kontinentální oblastí, nastala doba ledová.
Docházelo ke kolísání teploty, glaciály – Interglaciály, během kterých probíhalo k rozšiřování lesů a v sousedství někdejších pouštních zón vznikaly nové, k osídlení vhodné prostory. Doba ledová zdaleka neměla podobu dnešních drsných arktických oblastí, ale byla mírnější, dařilo se rostlinám, zvěři i lidem.
Vzhledem k současnému válečnému stavu na předním a blízkém východu není snadné provádět archeologický výzkum s využitím pokročilých technologií, ale přesto dochází k nálezům naznačujícím vyspělou kulturu. V době svrchního pleistocénu byly 2 glaciály před 50.000 lety a 25.000 lety a mezi nimi inerglaciály. Potom, co se rostlinstvo vzpamatovávalo z následků katastrofy, otevřely se před přeživšími pralidmi jedinečné vývojové možnosti. Nyní bylo možné znovu osídlit oblasti s vhodným prostředím. Člověk dostal nové netušené možnosti, mohl suchou nohou překonávat dříve zatopené oblasti a osídlovat nově se objevivší pevniny v různých zeměpisných šířkách, tudíž i s různými podmínkami pro rozvoj civilizace.
Na obrázcích vidíme porovnání rozšíření vegetace v interglaciálu pleistocénu a moderní době. V pleistocénu bylo pokrytí vegetací o 30% vyšší než současné. Na horním obrázku je vidět, že Sahara je z velké části pokryta zelení.
Na polárním snímku severní polokoule je černou barvou znázorněno maximální zalednění v glaciálu. Vidíme, že velká část Evropy a Severní Ameriky byla zaledněna až na úroveň 50. rovnoběžky, ale velká část Asie a Afriky byla pokryta vegetací, včetně východní části Sibiře kromě vysokohorských oblastí, ve kterých je ledovec dodnes. Pro nás to znamená, že tady všude mohla kvést kultura po celou dobu pleistocénu. Doba stabilního klimatu mohla trvat 5.000 až 10.000 let, doba dostatečně dlouhá pro rozvoj civilizace. Mohla být přerušována dopadem velkých fragmentů komety na pevninu nebo do mělkých moří, což způsobovalo krátkodobé náhlé ochlazení, které bylo provázeno silnými dešti, ale mezi těmito událostmi proběho několik tisíc let.
Pro zátopové oblasti je důležité, jak se pohybovala hladina moře. V interglaciálech hladina moří stoupala, v glaciálech klesala. To znamená, že se kultura mohla rozvíjet právě v oblastech, které i v interglaciálu nebyly zatopeny.
Ve svrchním pleistocénu byla celkem 2 období glaciál/interglaciál, to znamená, že pro interglaciál, kdy byla hladina moře stálá, trvala minimálně 5.000 let, a to je doba větší než doba od začátku egyptské kultury dodnes. V ní se mohla nerušeně rozvíjet kultura od neolitické kultury do období vyspělých technologií. Můžeme podotknout, že v některých oblastech byly podmínky pro rozvoj civilizace příznivé i v době glaciálu.
Které to byly:
Beringie – umožňovala přechod z Asie do Ameriky po suché zemi. Panovalo tam arktické klima. Pro trvalý rozvoj tam bylo poněkud chladno, kontakt byl obtížný, ale možný.
Severní moře – Jsou nálezy na dně moře, ale panovalo tam v glaciálu arktické klima příznivě ovlivněné oceánem, rozšíření drobné zvěře příznivý rozvoj rozvoj civilizace. Kontakt z jižních částí Evropy a severní Afriky byl snadný.
Východoasijský šelf – Yonaguni – podnebí mírné, subtropické, nikdy nebyl zaledněn. Pro trvalý rozvoj velmi perspektivní oblast. Pokud budou prokázány nalezené stavby jako dílo lidských rukou, bude to vážný kandidát na vyspělou civilizaci. Kontakt na egyptskou civilizaci není jednoduchý, ale možný.
Bahamské ostrovy – nikdy nebyly pokryty ledem, klima mírné, podmořské nálezy indikovány, ale nebyly prokázány, kontakty s Egyptem komplikované přes oceán.
Pevnina Sundaland – oblast, která je trvale v tropickém pásmu, nikdy nebyla pokryta ledem, dobré podmínky pro rozvoj společnosti. Kontakty na Egypt a Mezopotamii v minulosti probíhaly. Sundaland je největším předpokladem, odkud se do oblasti Středního východu přesunuli obyvatelé při stoupání moře na konci doby ledové.
Pevnina Zelandie – oblast na jižní polokouli v mírném pásu, nikdy nebyla zaledněna, komunikace s Egyptem komplikovaná přes Austrálii, ale možná.
Závěr
Naším problémem je najít civilizaci, která mohla ovlivnit rozvoj egyptské kultury ve 4. tisíciletí př.n.l. Pátrání v jednotlivých oblastech uvedeme v samostatném cyklu. Důležitým poznáním je, že podmínky pro vznik civilizace v uvedeném období existovaly.
V příštích dílech budeme sledovat postup civilizace do údolí Nilu.
Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 1. Odkud Egypťané přišli a kdy (ALTERNATIVA)
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-1-odkud-egyptane-prisli-a-k...
Mojmír Štěrba
Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/
S láskavým dovolením autora
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-gizaMojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba