VIII. Chvalozpěv na Amona.
Hieratický papyrus čís. 17. ze sbírky: Les papyrus égyptiens du museé de Boulaq publ. en fascimilé p. Aug. Mariette-Bey (1871—1877). Hieroglyfická transkripce byla mi přístupna u E. A. Wallis Budge: An Egyptian reading book str. 294.—305.
Jest to vlastně celá sbírka chvalozpěvů rozličného původu, jež v době XIX. dynastie Amonovi kněží sebrali a upravili pro Amon-Rea. Tím vznikl celek, z jehož částí nebyl však setřen jejich původní ráz tak, aby postava Amon-Reova dovedla do pozadí zatlačiti bohy, k jejichž chvále byly složeny.
Chvalozpěv na Amon-Rea, onského býka, nejvyšší hlavu všech bohů, miláčka dobrého boha, jenž dává život každému ............... , každému dobrému stádu.
A
"Buď veleben, Amon-Re, pane trůnů obou zemí,
náčelníku Opetesvetu,
býku své matky, náčelníku svých polí,
konající rozsáhlé cesty, náčelníku jižní země,
pane negrů, vládce Puntu,
kníže nebe, nejstarší na zemi,
jenž dlíš ve všech věcech,
jediný svého druhu mezi bohy,
krásný býku devatera bohů,
nejvyšší hlavo všech bohů,
pane pravdy, otče bohů,
jenž vytvořil jsi lidi a stvořil jsi dobytek,
pane toho, co jest, jenž stvořil jsi plodonosné
stromy, jenž stvořil jsi píci vyživující dobytek,
dobrý řediteli toho, co vytvořil Ptah,
krásný mladíku milovaný, jemuž bozi vzdávají
chválu,
jenž stvořil jsi to, co jest dole, i to, co jest nahoře,
a ozařuješ obě země,
jenž v míru pluješ po nebi,
králi Horního i Dolního Egypta, vítězný Re,
nejvyšší hlavou obou zemí,
veli mocný, pane síly,
nejvyšší hlavo, jež stvořila celý svět,
mající více úmyslů než všichni ostatní bozi,
nad jehož krásou jásají bozi,
jemuž lidé vzdávají chválu ve velkém paláci,
jehož velebí v domě ohně,
jehož vůni rádi mají bozi,
když vracíš se z Puntu,
kníže vůní, když přicházíš od negrů,
krásný, když přicházíš z Arábie.
Bozi plazí se u tvých nohou,
když poznávají, že Tvé Veličenstvo jest jejich
pánem.
Pane působící strach, velice hrozný,
velice slavný, mocně zářící,
mající čerstvé pokrmy, když dáváš potravu,
jemuž chválu vzdávají lidé, jenž stvořil jsi bohy,
jenž do výše vyzdvihl jsi nebe a porobil jsi zemi.
B
Procitni, buď svěží Min-Amone,
pane věčnosti, tvůrce nekonečna,
pane chvály, náčelníku .....................................................
jehož rohy jsou pevné, krásnolící,
pane koruny, mající vysoký chochol z peří,
mající krásnou náčelenku a vysokou bílou korunu,
na jehož hlavě jsou hadí bohyně,
................................ jenž nosíš dvojitou korunu,
královský šátek a modrou korunu,
krásnolící, když nasadíš si korunu Usirovu,
miláčku koruny hornoegyptské i koruny dolnoegyptské,
pane dvojité koruny, držící žezlo,
pane pouzdra na dekret, mající důtky,
krásný vladaři, skvící se v bílé koruně,
pane paprsků, vydávající záři,
jemuž bozi vzdávají chválu,
jenž ruce svoje podáváš tomu, koho miluješ,
jehož nepřátelé padají do ohně,
jehož oko (jest to, jež) poráží protivníky,
a vráží své třicetiloketní kopí do žrouta nebeského oceánu,
a způsobuje, že drak zvrací to, co pohltil.
C
Budiž veleben Re, pane pravdy,
jehož kaple jest skryta, pane bohů,
Cheprere ve své lodi,
jenž rozkázal jsi, a bozi vznikli,
Atume, jenž stvořil jsi lidi, jejichž tvářnosti
jsou četné a jenž dáváš jim žíti,
jenž rozlišil jsi pleť jednoho od [pleti] druhého,
jenž slyšíš prosbu toho, kdo je v neštěstí,
jenž jsi milostiv k tomu, kdo tě volá,
jenž vysvobozuješ třesoucího se strachem z rukou
zpupného,
jenž hájíš chudáka i toho, kdo upadl do bídy,
jehož ústa vydávají rozkazy,
podle jehož vůle přichází Nil,
pane velké sladkosti a lásky,
takže oživují lidé, když přicházíš,
jenž dáváš šířiti se všemu stvořenému,
co povstalo z pravodstva,
jehož milost stvořila světlo,
nad jehož krásou jásají bozi,
jejichž srdce oživují, když vidí tebe.
D
Uctívání Rea v Opetesvetu, vznešeně se stkvějícího v chrámu obelisku,2 [boha] onského, pána slavností nového měsíce, jemuž slaví se slavnosti [prvních a posledních] měsíčních čtvrtí, krále
— kéž žije, zdráv jest a dobře se mu daří — pána všech bohů, sokola sídlícího na horizontu, nejvyšší hlavy lidstva i podzemí, jehož jméno skryto jest jeho dítkám, v jeho jménu: Amon.
Budiž veleben ty, jenž pokojné sedíš ve [své lodi],
pane radosti, mocně zářící,
pane veliké koruny s vysokým chocholem z peří,
krásnou náčelenkou a vysokou bílou korunou!
Bozi rádi se dívají na tebe,
když dvojitá koruna sedí na tvém čele.
Láska k tobě rozprostírá se až za hranice obou zemí,
tvoje světlo oslňuje oči.
Dobře jest lidu, když vycházíš,
zemdlen jest však dobytek, když vysíláš žár.
Láska k tobě jest v nebi jižním,
sladká touha po tobě jest v nebi severním;
tvá krása uchvacuje srdce,
láska k tobě sklání rámě,
tvoje krásná bytost oslabuje ruče,
srdce se zarážejí při spatření tebe.
Ty jsi jediný, jenž stvořil jsi to, co jest,
samojediný, jenž stvořil jsi jsoucno,
z jehož očí vzešli lidé,
z jehož úst povstali bozi,
jenž stvořil jsi píci pro dobytek
a plodonosné stromy pro lidi;
jenž stvořil jsi ryby žijící v řece
a ptáky létající pod nebem,
jenž dáváš dech těm, kteří jsou ve vejci,
jenž dáváš život plazům
a tvoříš to, čím živí se hmyz,
i červy a blechy zrovna tak;
jenž opatřuješ denní potravu myším v jejich děrách
a živíš ptáky na všech stromech.
E
Budiž veleben ty, jenž učinil jsi všecko
samojediný četnými rukami,
jenž trávíš noc bdě, když všichni lidé spí,
jenž hledáš to, co jest prospěšno tvému bravu.
Amone dlící ve všech věcech,
Atume, Hore sídlící na horizontu!
"Chvála tobě," — volají všichni — "protože
do únavy zaměstnáváš se s námi!
Líbána budiž země před tebou, protože stvořil
jsi nás!"
"Budiž veleben!" — volá všechen dobytek.
"Chvála tobě!" — volají všechny cizí země
až k výšinám nebe, ke kraji země a do hlubin oceánu.
Bozi klaní se tvému Veličenstvu,
vynášející slávu toho, jenž je stvořil,
jásajíce, když blíží se ten, jenž je zplodil.
Říkají ti: "Buď vítán, otče otců všech bohů,
jenž do výše vyzdvihl jsi nebe a porobil jsi zemi,
jenž stvořil jsi to, co jest, jenž vytvořil jsi
jsoucno.
Ó králi — kéž žiješ, zdráv jsi, a dobře se ti
daří! — nejvyšší pane bohů,
velebíme tvou slávu, protože jsi nás stvořil;
povinné díky tobě za to, že jsi nás zrodil!
Chválíme tě, protože do únavy zaměstnáváš se námi!"
F
Budiž veleben ty, jenž stvořil jsi všecko, co jest,
pane pravdy, otče bohů,
jenž učinil jsi bohy a stvořil jsi dobytek,
pane obilí,
jenž dáváš život horské zvěři,
Amone, krásnolící býku,
milovaný v Opetesvetu,
velice stkvící se v chrámu obelisku,
znovu korunovaný v Onu,
soudce Hora a Sutecha ve velké síni,
nejvyšší hlavou velkého devatera bohů,
samojediný, jemuž není rovně,
náčelníku Opetesvetu,
Onský, náčelníku svého devatera,
jenž žiješ denně v pravdě,
[pane] horizontu, východní Hore,
pro něhož cizí země tvoří stříbro i zlato
a vzácné lazulové kameny z lásky k tobě,
voňavky a kadidlo smíšené od negrů,
a zelenou myrhu pro tvůj nos.
Krásnolící, přicházející od negrů,
Amon-Re, pane trůnů obou zemí,
náčelníku Opetesvetu,
Onský, náčelníku svého sídla!
G
Ó králi, jediný mezi bohy,
jenž máš tolik jmen, že není znám [jejich] počet,
jenž vycházíš z východního horizontu,
a zapadáš do západního horizontu,
jenž každého rána porážíš svého nepřítele
po všecky dny,
jehož oči vynáší Thovt,
když utišil ho svými kouzelnými říkadly:
nad jehož krásou jásají bozi,
jehož velebí ......................................... ;
pane člunu večerního i člunu ranního,
jež pokojně plují s tebou nebeským oceánem;
tvé mužstvo jásá,
když vidí, že poražen jest nepřítel,
že údy jeho okoušejí meče,
a oheň že ho pohlcuje,
že jeho bídná duše jest více potrestána, než jeho
zdechlina,
a že démonu jest odňata možnost pohybu.
Bozi jásají,
Reovo mužstvo jest spokojeno,
a Onev jest v radosti,
že poražen jest nepřítel Atumův.
Opetesvet jest spokojen a Onev jásá,
veselá jest paní života
že poražen jest nepřítel jejího pána.
Bozi cheriohaští vzdávají chválu a chemští líbají
zemi,
když vidí tebe silného v tvé moci,
vůdce bohů, spravedlivého pána Opetesvetu,
ve jménu tvém: Tvůrce pravdy;
pána pokrmů, býka obětí.
Ve jménu tvém: Amon býk své matky;
tvůrce lidí, jenž dal povstati všemu, co jest,
ve jménu tvém: Atum-Cheprer.
H
Veliký sokole, s hrdlem nádherně vyzdobeným,
krásnolící s nádherně vyzdobenou hrudí,
.....................................................
na jehož čele jsou obě hadí bohyně,
před nímž krčí se srdce lidská,
k němuž utíká se lidstvo,
jenž do slavnostního lesku uvádí obě země svým
příchodem,
budiž veleben! [Budiž veleben, Amon-Re,]
pane trůnů obou zemí,
jehož město má radost, když vycházíš."
Poznámky
2 T. j. v chrámu onském.
Dr. František Lexa
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
KNIHU je možné zakúpiť i na tejto adrese.
Vybráno z Dr. František Lexa: Náboženská literatura staroegyptská, Kladno 1921
Súvisiace:
Dr. František Lexa
http://www.kemet.sk/autor/dr-frantisek-lexaSeriál: Karel Weinfurter – Z EGYPTSKÉ KNIHY MRTVÝCH
http://www.kemet.sk/rubrika/serial-karel-weinfurter-z-egyptske-knihy-mrt...