O oázách v Západní egyptské pouští ještě nedávno věděli jen nadšení dobrodruzi a pár zasvěcených odborníků. Ještě tak patřilo k všeobecnému vzdělání, že Alexandr Makedonský po dobytí Egypta podnikl nebezpečnou cestu do oázy Síwa, aby vyslechl ve slavné věštírně názor orákula na svoji připravovanou korunovací faraonem.
Svět zbystřil pozornost až v okamžiku, kdy v polovině devadesátých let egyptští archeologové oznámili objev rozsáhlého pohřebiště tzv. zlatých mumií na ploše několika čtverečných kilometrů na 6 kilometru u oázy Bahreja. Tím byl dán startovací signál: celá pouštní oblast Egypta je netušenou pokladnicí archeologických objevů. A jak k tomu podotýká prof. Anthony Mills, kanadský vedoucí mezinárodního výzkumného týmu, „navíc památky jsou z velké části nevykradené a do značné míry i nepoškozené“. Čeští televizní dokumentaristé měli nedávno možnost některá z nejvýznamnějších míst v Západní egyptské poušti navštívit.
Jsou zde desítky opuštěných hraničních pevností Římské říše (v jedné z nich byl dokonce objeven zlatý poklad), nejstarší křesťanské památky v Egyptě, rozsáhlé podzemní sběrné šachty na vodu, města bez lidí, kde se zastavil čas. Většina z těchto památek byla postavena v Římské době, dosud jsou neprozkoumány a veřejnosti zcela nepřístupné. Jen díky mimořádným povolením a úctě k prof. Miroslavu Vernerovi byla možnost zde natáčet a přinést tak originální, první svědectví o „zlatém věku oáz“, které byly ve své době dnes netušenou zásobárnou Říma a které svým způsobem zcela bezkonkurenčně přispěly k rozvoji Římské říše a do značné míry tím i evropské civilizace.
2. časť DOKUMENTU nájdete na tejto adrese
Zdroj: Tony
Prevzaté z: osud.biz