V minulém dílu „Experiment 5“ jsme skončili u toho, že na začátku dynastického období kolem 3100 př.n.l. bylo nalezeno množství kamenných artefaktů a přitom tehdejší hrnčíři uměli vyrobit nádoby pouze z hlíny. Budeme zkoumat toto přelomové období historie a prehistorie kolem roku 3100 př.n.l., kdy započala 1. dynastie. Budeme konfrontovat nálezy a hledat souvislosti. Uvedeme experiment, který připravila sama příroda.
Jsou indicie, že dynastickému Egyptu předcházela vyspělá kultura, která po sobě zanechala zejména stavební památky a artefakty, jejichž zhotovení vyžaduje velmi pokročilou technologii, znalosti astronomické, matematické. Navštívíme místa, odkud do Egypta mohla přijít kultura.
Nejstarší zkoumané oblasti
Máme dva historické dokumenty, Palermský kámen a Turínský papyrus, kde konkrétně sami Egypťané mluví o tom, že jejich kultura je daleko starší, mluví o prehistorických vládcích a mluví o tisících a tisících letech před dynastickým Egyptem. Takže tato informace příchází od nich, samotných Egypťanů, a my nevíme, jak ji interpretovat, protože se na ni díváme špatným způsobem.
Kněz a historik Manetho rozčlenil předdynastickou historii na deset božských a kněžských dynastií od roku 20.970 př.n.l. do roku 3100 př.n.l., kdy začíná dynastický Egypt. Události jsou zachyceny na papyrech: Turínský, Harrysův, Huniferův, kde se odrážejí biblické události od stvoření světa až po potopu. Dokumentační materiál je mohem rozsáhlejší, ale pro potřebu tohoto článku se budeme pohybovat v uvedeném prostoru.
A tady dochází k prvnímu zádrheli.
Uvedená historie vychází z bájí a pověstí, které mohou mít historický základ, ale neumíme je posuzovat z historického hlediska. Nedokážeme je zatím prokázat a sledovat vývoj v časovém kontextu.
My můžeme sledovat události, které vycházejí z nálezů staveb, artefaktů, ty se však časem mohou protnout s bájnými událostmi, které buď potvrdí, nebo vyvrátí.
Nálezy a doklady
Nám nezbývá, než vycházet z nálezů archeologů a badatelů. Předdynastickým Egyptem se zabývá Renee Friedmanová, vedoucí expedice v Hierakonpoli a další badatelé jako René Bauval a Graham Hancock, archeologové Fred Wendorf a Romauld Schild.
Před 10.000 - 4.500 roky př.n.l. - v období paleolitu žili obyvatelé v saharské poušti, která však měla příznivé klima pro život, byla voda, savany plné zvěře.
100 km západně od Abu Simbel v lokalitě Nabta Playa existovala záhadná civilizace, která je předobrazem Egypta.
V historii Země došlo mnohokrát ke kolapsům civilizačních uskupení, které postihly kataklyzmatické změny, povodně, pokrytím oblasti pískem nebo horninou, přičemž výdobytky civilizace zmizely a pro přeživší generace se staly nedostupnými nebo jen náhodně dostupnými. Zůstaly pouze malé připomínky na skalách, v jeskyních, na mořském dně. O vysoké úrovni saharské kultury z doby před 10.000 lety svědčí následující obrázek, který by s velkým uspokojením přijala i Národní galerie.
Následkem fatální změny klimatu došlo v saharské oblasti ke zhroucení tehdejší civilizace a zbytky obyvatel, které se nemohly uživit, se přesunuly do povodí řeky Nil a přinesly s sebou informace, které položily základ k rozvoji egyptské civilizace. Příznivé bylo, že ke změně klimatu nedošlo jednorázově, ale postupně, takže byl čas k uchování a přenosu informací. Saharská civilizace měla vysokou úroveň, dokazuje to obrázek.
Do té doby bylo povodí Nilu zaostalé a žilo primitivním neolitickým životem.
V té době bylo údolí Nilu na nižší společenské úrovni. Obyvatelé Nabta Playa se přesouvali se zhoršujícím se klimatem do Nilského údolí, přinesli s sebou vědomosti, náboženství, kulturu a založili město, metropoli Hierakonpolis (nedaleko chrámu Edfu, 100 km jižně od Luxoru).
Odkrývání pozůstatků po prvních Egypťanech, je velmi obtížné, protože dnes je celá oblast zasypána pískem.
Byli to archeologové Fred Wendorf a Romauld Schild, kteří se v roce 1973 začali jako první více zabývat oblastí vyschlého jezera Nabta Playa, kolem kterého se nacházela stovka obydlených lokalit. Jsou tam četné skupiny vztyčených kamenů (stél) a mnoho pohřebních mohyl.
Byl lokalizován kamenný kalendář podobný jako Stonehenge. Výzkum je velmi obtížný, protože oblast je pokrytá pískem mimo přístupné komunikace.
Sociální aspekty Hierakonpolis
- Doba existence od 3600 - 3100 let př.n.l.
- Řemesla hrnčířská výroba z hlíny, výroba piva, pivní džbány, keramické kádě
- Obživa centrální distribuce potravin, ochrana proti hladomoru, koncentrace moci
- Stavby rozsáhlý centrální dvůr s ohradou ze dřeva a sušených cihel
- Města Hierakonpolis, (později severně Abydos a Nakáda).
Uvedené letopočty odpovídají skutečnosti, protože bylo možné použít metodu C14.
Podle vykopávek nebyl použit při stavbách ani při výrobě artefaktů kámen, pouze destičky, zvané palety, které byly z břidlice a snadno se štípaly. Bylo nalezeno množství slonovinových a dřevěných předmětů, 150 malých destiček s krátkými nápisy, mnoho keramických nádob a 200 amfor importovaných z Kanánu (Palestiny). Jednalo se o hliněnou keramiku. Poprvé se objevily hieroglyfické znaky písma.
Narmerova paleta je symbol sjednocení Horního a Dolního Egypta. Je vidět, že se faraon Meni s odpůrci příliš nemazlil.
Tím skončil archaický Egypt a začala doba dynastických panovníků, kteří svoje sídlo přesunuli po sjednocení Egypta do budoucí Memfidy.
Na obrázku je dvoukomorový hrob panovníka Narmera, zakladatele 1. dynastie. Hrobka odpovídá předdynastické tradici, byla nalezena v Hierakonpolis, centru nulté dynastie. Je patrné, že hrobka je vystlaná sušenými cihlami a rákosem. Ani zdaleka se neblíží honosným hrobkám v pyramidách ve 4. dynastii.
Králům 1. a 2. dynastie byly v Abydu vystavěny obrovské ohrady z nepálených cihel ukrývající kultovní místa, zatímco samotné hrobky těchto panovníků byly umístěny dále na severozápad, směrem do pouště.
Nejsou zjištěny náznaky, že by při nadzemních i podzemních stavbách byly použity kamenné kvádry. Rozvíjela se stavba přízemních mastab ze sušených cihel, dřeva a rákosu. Tato technologie se rozvíjela a neměla jednotný princip. Byla rozvinuta výroba hliněné keramiky. Po výrobě kamenných artefaktů ani památky. Kromě rozvalin se nedochovaly žádné stavby nebo dokumenty. Nejsou náznaky, že by v období 1. a 2. dynastie existovaly pyramidy nebo nadzemní stavby z kamenných kvádrů.
Takový je pohled na prehistorický Egypt od roku 10.000 do roku 3.100 př.n.l. Nevidíme ani náznak kultury, která by byla schopna vytvořit stavby pyramid ze 4. dynastie.
Spolu s faraony 1. a 2. dynastie se přesuneme do oblasti Memfisu budoucího sídla a pohřebiště kolem Sakkáry.
Podle uvedených dokumentů nevypadá, že by se egyptská kultura vyvíjela z původní nízké nilské kultury, ale byla importována i s vědomostmi, na základě kterých se potom rozvíjela.
Příště budeme dále pátrat po tajemném objektu Gisr el-Mudir v Sakkáře...
Mojmír Štěrba
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
Egypt - pýtame sa
http://www.kemet.sk/rubrika/egypt-pytame-sa