Motto:
Alfred Polgar: “Lidé uvěří snadněji lži, již slyšeli už mnohokrát, než pravdě, kterou slyší poprvé.”
Odkud přišli?
Nejdříve zkoumáme nejbližší okolí Egypta. Na východ, na Sahaře, v Nabta Playa. Kultura se jeví jako pokročilejší než v tehdejším údolí Nilu. Ale nicméně tehdejší obyvatelé měli velmi dobré kulturní cítění, ale zvěčňovali ho na skalních stěnách. V roce 2017 došlo v Egyptské poušti egyptskými archeology k dalším nálezům kreseb na skalách. Zatím to není pokrok k tomu, co bylo doposud uvedeno. Zřejmě neměli ani podklad pro psaní, jako pergamen, papyrus, papír. Žili v chýších, živili se lovem a sběrem plodin, měli sice kalendář, ale kamenný. Po nějakých stavebních památkách kterou by mohli přinést do Egypta ani památka.
Podle rozboru DNA jsou následníci předků ze Sahary až dnešní Egypťané.
Tedy zatím odtud vítr nevane. Snad se najdou další nálezy.
Podíváme se tedy k východním sousedům.
Na mapě jsou v černém rámečku uvedeny lokality s výskytem kamenných staveb starších než 8.000 let.
›› V pohledu dle KLASIKY jsou uvedeny základní poznatky z průzkumu německých archeologů. Zde budeme pokračovat v dalších poznatcích, tady to vypadá nadějně.
Nejedná se o období stavby pyramid, ale období 3× starší, zatím kolem roku 10.000 let př.n.l. Týká se to nikoliv jedné, ale řady lokalit, jsou to Göbekli Tepe a další lokality – Turecko, Izrael-Jericho, Jordánsko, Sýrie, Libanon, Gruzie a Abcházie.
Nejvíce je odkryté Göbekli Tepe a není to jednorázová záležitost. Německá expedice zatím objevila 16 struktur kamenných staveb i s podzemními chodbami.
V dalších lokalitách ještě nedošlo k odkrytí archeologických nalezišť kromě Libanonu – obřích obelisků Baalbek-Trilithon, na kterých Římané postavili Jupiterův chrám. Na snímku jsou patrny tři 800 tunové opracované kvádry, na kterých byl chrám vystavěn. Od 7. stol. n.l. se Baalbek stal arabskou državou. Ve starověkých arabských rukopisech, které byly v Baalbeku nalezeny, se hovoří, že vládce Nimrod poslal obry, aby po potopě světa postavili město Baalbek.
Je třeba si uvědomit, že takové obelisky byly zpracovány pomoci dřevěných a kamenných nástrojů. Podle současných poznatků zpracování kovů nebylo známé.
Současný výzkum na středním východu je velmi omezený, protože se nachází ve válečné zóně a pokud se výzkum provádí, tak je to s nasazením životů archeologů.
Popravdě, to neustálé nebezpečí hrozilo i v minulosti.
Badatel sumerské kultury Woolley říkal:
“Mně by ani nevadily tvrdé podmínky pouště, ale ta neustálá střelba..”
Fakt je, že tehdy, v 19. století, neexistovaly rychlopalné zbraně.
V. Zamarovský “Na počátku byl Sumer”:
“Je zajímavé, že se v Sumeru našel jmenovitý seznam králů sahající až do roku 43.200 let př.n.l., takže egyptští panovníci měli odkud čerpat vědomosti.”
Lokality na Středním východu jsou velkým pokrokem ve zkoumání. Zahrnují mohutné kamenné stavby, ale je otázka, odkud ty civilizace přišly. Zasahují časově do 11. tisíciletí př.n.l. Vypadá to že ještě v období pleistocén přišli z oblasti Sundaland – oblast, která je trvale v tropickém pásmu, nikdy nebyla pokryta ledem, dobré podmínky pro rozvoj společnosti. Kontakty mezi Egyptem a Mezopotamií v minulosti probíhaly.
Sundaland je největším předpokladem, odkud se do oblasti Středního východu přesunuli obyvatelé při stoupání moře na konci doby ledové. I když ›› podle přehledu možných civilizací byla civilizace možná v dalších lokalitách, ale s horším přístupem do Středního východu.
Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 2. Předdynastický Egypt na územích mimo Egypt (KLASIKA)
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-2-preddynasticky-egypt-na-u...
Mojmír Štěrba
Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/
S láskavým dovolením autora
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-gizaMojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba