IV. Poděkování Amon-Reovi, pánu trůnů obou zemí, velkému bohu, náčelníku Vesetu, vznešenému bohu, jenž slyší prosby, jenž přichází na volání zarmouceného ubožáka, jenž dává dech trpícímu.
Deska berlínského musea čís. 23077. Uveřejnil s překladem Ad. Erman v Sitzungsberichte d. kön. Preussichen Akademie der Wissenschaften. 1911 str. 1087 .— 1097.
"Buď vzdána chvála Amonovi!
Složil jsem mu chvalozpěv na jeho jméno,
vzdávám mu chválu až k výšinám nebe,
až k hranicím země,
vypravuji o jeho slávě tomu, kdo putuje na sever,
i tomu, kdo putuje na jih.
Střežte se před ním!
Vypravujte o něm chlapci i dívce,
starým i mladým!
Vypravujte o něm pokolením pokolení,
která se ještě nezrodila!
Vypravujte o něm rybám v hlubinách
i ptákům na nebi!
Vypravujte o něm tomu, kdo ho zná,
i tomu, kdo ho nezná!
Střežte se před ním!"
"Amone! Ty jsi pán mlčícího,
jenž přicházíš na volání ubožákovo.
Volám k tobě, jsa zarmoucen,
a ty přijdeš, abys mě zachránil,
abys dal dech trpícímu,
abys zachránil mne spoutaného.
Ty, Amon-Re, pane Vesetu,
můžeš zachrániti i toho, kdo jest v podzemí.
Vskutku, ty přijdeš z dálky, volá-li kdo k tobě."
To složil malíř Amonův v Sídle pravdy, Nebre ospravedlněný, syn malíře Amonova Paia, na jméno svého pána Amona, pána Vesetu, jenž přichází na volání ubožákovo. Složil jsem mu chvalozpěv na jeho jméno, protože velká jest jeho síla, a postavil [tuto] modlitbu před jeho tvář, před celou zemí, za malíře Nechtamona ospravedlněného, když ležel umíraje, propadnuv moci Amonově za svůj hřích.
A viděl jsem, jak pán bohů přichází v podobě sladkého vánku, a sladký vzduch vane před ním, aby zachránil Amonova malíře Nechtamona ospravedlněného, syna Amonova malíře v Sídle pravdy Nebrea ospravedlněného, jehož zrodila paní domu Pašed ospravedlněná.
Jako sluha jest náchylný hřešiti,
tak pán jest ochoten odpouštěti.
Pán Vesetu neztráví ani jediný den celý ve hněvu;
zlobí-li se, [zlobí se] jen okamžik, bez následku,
a ............................................ milostivě se k nám obrací.
Amon obrací se se svým vánkem.
Jako že roste tvůj duch, ty odpustíš, a nebude se již opakovati to, co bylo odvráceno.
Zhotovím tento pomník tvému jménu
a vytešu na něj tento chvalozpěv,
zachráníš-li mi malíře Nechtamova!
Tak jsem řekl a ty jsi mě vyslyšel. A hle, já vykonal jsem, co jsem řekl. Neboť ty jsi pán toho, jenž volá k tobě, jenž těšíš se ze spravedlnosti, pán Vesetu.
Zhotoveno od malíře Nebrea, syna Chaiova.
V. Modlitba sesazeného úředníka k Horovi.
Uveřejnil s překladem A. Erman v Zeitschrift ür ägyptische Sprache u. Altertumskunde 38 (1990) str. 20.— 23.
"[Probouzíš se] krásně, Hore, projíždějící se po nebi,
dítě, jež vzešlo jsi z pohlavního údu boha,
ohnivý chlapče, svítící paprsky,
jenž zaháníš tmu a mrákoty,
velebené dítě milých půvabů,
hovějící si ve svém božském oku,
budící lidi na jejich rohožkách,
a hady v jejich děrách!
Tvá loď pluje s plachtami po ohnivém jezeře
a ty projíždíš nebem se svými příznivým větrem.
Dcery Nilu ohlašují ti nepřítele,
Nubtského s jeho šípy,
a Geb slídí po něm na vrchu svého hřbetu.
Selket zatíná se do jeho hrdla
a spaluje ho žhavý dech brejlovců,
sedících na branách tvého paláce.
Veliké devatero bohů zuří proti němu,
a jásá, když zasazovány jsou mu rány.
Dítky Horovy chápou se nožů
a rozmnožují jeho rány.
Hoj! Nepřítel tvůj padá
a spravedlnost trvale zůstává před tebou.
Když pak stáváš se Atumem,
podáváš ruku svou pánům podzemí.
Spící shromaždují se, velebí tvou krásu,
a tvé paprsky osvětlují jejich obličeje;
sdělují s tebou svá přání,
abys jim dopřál dívati se zase na tebe.
Když mineš je, temnoty je přikryjí,
a každý [zase leží] ve své rakvi.
Ty jsi pán, jímž lze se chlubiti,
bůh dokonalý, věčný,
soudce, nejvyšší pán soudního sboru bohů,
jenž upevňuje spravedlnost,
a v cestu staví se hříchu.
Zaveď soudní řízení s tím, jenž prohřešil se
proti mně!
Hleď, jest mocnější než já,
nabyl úřadu mého, lstivě se ho zmocniv.
Dej ať jest mi navrácen!
Hle, já patřím na to se [zármutkem]
a on jest v takových hříších!"
VI. Chvalozpěv na Usira.
Uveřejnil s překladem Ad. Ermana v Zeitschrift für äg. Sp. 38 1990) str. 30.—33.
[Buď veleben] ty, jenž rozpínáš svoje ruce,
jenž spíš na svém boku,
nejvyšší pane písku, pane zemské půdy,
mumie s dlouhým pohlavním údem!
Staletý drak [vine se] kolem tvé hlavy,
plazí se přes tvé sandály.
Re-Cheprer svítí na tvé tělo,
když ležíš, jsa Sokar.
On zahání temnotu, spočívající na tobě,
dává světlo oběma tvým očím,
tráví svůj věk ozařováním tvého mrtvého těla
a truchlí pro tebe.
Zemská půda nese tebe
a její cípy přikrývají tě
až k čtyřem sloupům nebe.
Pohneš-li se, země se třese.
Jsi větší než .............................................
Nil prýští z potu tvých rukou.
Vydechuješ vzduch z nitra svého hrdla
do nosu lidí;
božské jest to, čím se žije!
Všecko, co jest zde, jest shromážděno u tvých
chřípí:
stromy, zeliny, rákosí, tráva,
pšenice, ječmen i plodonosné stromy.
Když kopou průplavy, když ..................... ,
když staví paláce a chrámy,
když vlekou kamenné kvádry,
když vzdělávají pole,
když kopou hroby a hrobky,
jest to na tvých zádech a ubližují tím tobě.
Bydlejí na tobě
a jest jich více, než jest možno vypsati;
není na tobě prázdného místa.
Ačkoli to všecko spočívá na tobě,
ty nestěžuješ si: "Jsem přetížen!"
Ty jsi otec i matka lidstva;
oni žijí tvým dechem
a jedí maso tvého těla.
Prabůh jest tvoje jméno.
..................................................................
..................................................................
..................................................................
..................................................................
Dr. František Lexa
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
KNIHU je možné zakúpiť i na tejto adrese.
Vybráno z Dr. František Lexa: Náboženská literatura staroegyptská, Kladno 1921
Súvisiace:
Dr. František Lexa
http://www.kemet.sk/autor/dr-frantisek-lexaSeriál: Karel Weinfurter – Z EGYPTSKÉ KNIHY MRTVÝCH
http://www.kemet.sk/rubrika/serial-karel-weinfurter-z-egyptske-knihy-mrt...