V pohřebních komorách egyptských faraonů, ve kterých panovala v podzemí daleko větší tma, než v běžných obydlích, však žádné stopy po kouři a sazích neobjevili. Přitom víme, že Egypťané používali běžně lampičky z hlíny, kamene nebo kovu. Některé z nich byly na svou dobu opravdu exkluzivní, jako například svícen vypracovaný z jednoho kusu alabastru v podobě lotosového květu nalezený v Tutanchamonově hrobce. Egypťané přišli časem i na to, že lampy čadí podstatně méně, pokud se přidá do spalovaného oleje nebo tuku sůl.
Avšak všechny stopy kouře a sazí, objevené na stěnách podzemních místnosti a hrobech faraonů jsou z nevysvětlitelného důvodu mnohem mladšího data, než bohatá výzdoba a krásně barevné nástěnné malby. Je tedy zřejmé, že tyto stopy pocházejí spíše od loučí nevítaných lupičů a vykradačů hrobů, kteří sem přišli daleko později. Čím tedy staří Egypťané při jejich budování v daleké minulosti – před několika tisíci lety – své hrobky vlastně osvětlovali?
Archeologové dlouhou dobu zastávali názor, že Egypťané osvětlovali své monumentální stavby pomocí zrcadel. Stavitelé hrobek podle nich za tímto účelem přiváděli denní světlo do podzemí složitou soustavou kovových leštěných ploch. Praktické pokusy však dokázaly, že na osvětlení členitých – a navíc hluboko položených místností – by byla tato technologie naprosto nedostatečná. Navíc při osvětlování jiným způsobem, například pomocí voskových svící, by stěny hrobek a všech egyptských staveb přece musely nést stopy kouře.
Podle další hypotézy si Egypťané svítili v těchto prostorách žárovkami. Připadá vám tato teorie šílená? Záleží pouze na tom, jak moc nám připadá nepravděpodobná. Důkazem pro toto převratné tvrzení jsou archeologické nálezy, které byly učiněny v chrámu egyptské bohyně Hathor v Dendeře, postaveném v prvním tisíciletí před počátkem našeho letopočtu. Je to nádherná stavba, která je pozoruhodná nejen svou architektonikou a mimořádně zachovalým stavem, ale i bohatou výzdobou a také velkou atrakcí pro turisty: Slavným zvěrokruhem, nacházejícím se v kupoli chrámové kaple a krásně vyzdobenými podzemních prostor. V dnešní době je denderský zvěrokruh vystaven v pařížském Louvru a kupoli denderského chrámu zdobí již jen sádrový odlitek původního originálu. Bohužel však v období od ledna roku 1972 do října roku 1973 Hathořin chrám utrpěl nenahraditelné ztráty. V gigantickém měřítku tu byly rozkradeny nejcennější umělecké památky.
Pachatelům se povedlo vyvézt z Egypta nenahraditelné kulturní památky. Celkem zmizelo více než patnáct reliéfních fragmentů. Od té doby je jedenáct z dvanácti podzemních krypt chrámu pro veřejnost uzavřena. Nejníže poškozené prostory byly navíc poškozeny podzemní vodou, která sem pronikla. Jedinečnou pozoruhodností je ale fakt, že zde byl objeven celý komplex podzemních místností, jejichž stěny byly vyzdobeny reliéfy, zobrazujícími zcela jednoznačně velké skleněné baňky s izolátory, zvané v Egyptě džedy.
Podobnost s moderní žárovkou je opravdu nápadná, vzhledem k tomu, že uvnitř baněk je znázorněno žhavicí vlákno v podobě hada. Z jedné strany pak vychází další had, připomínající na první pohled izolovaný kabel. Tato vyobrazení vidíme i na mnoha starých papyrech po celém Egyptě.
V Egyptě byl uctíván bůh Thovt, který naučil lidi psát a číst, vynalezl písmo, jazyk a matematiku. Vyznal se i v astronomii a v astrologii. Nám známý zvěrokruh je připisován dodnes tomuto bohu. A hlavně – tento bůh „přinesl lidem světlo.“ Thovt, neboli Dehuti, byl bohem moudrosti a věd. Podle mytologie se narodil ve vzdálené zemi na západě, ve městě ležícím na břehu moře. Jednoho dne se prý slunce v jeho domovině zatemnilo, ale Thovt pomohl ostatním bohům dostat se pryč do jiných zemí. Nepřipomíná nám tento příběh poněkud Platonovu legendu o zániku ostrovní říše Atlantidy?
Staří Řekové ho uctívali jako Herma Trismegista – trojmocného Herma. Představy o jeho podobě byly hodně neobvyklé, vždy vystupuje jako pavián nebo pták ibis. O jeho pravé podobě se neví nic. Víme jen tolik, že Thovt disponoval téměř univerzálním věděním. Proto jej uctívali prostí lidé i učení kněží. Tento ve staré říši uctívaný génius své doby byl v určitém smyslu předchůdcem řeckého Prométhea. Dal lidem dar světla – elektřinu! A postaral se také, aby kněží předávali tuto znalost dalším pokolením po další tisíciletí. Jeho hlavní chrám v Hermopoli časem zanikl, ale na mnoha místech po celém Egyptě se dochovaly další památky týkající se tohoto zvláštního boha. Jednou z nich je Hathořin chrám v Dendeře, který je jedinečnou archeologickou památkou.
Dendera leží 60 kilometrů severně od proslulého tajuplného střediska Luxoru. Nad úroveň terénu vyčnívají bohužel dnes jen dvě pětiny této úžasné stavby. Pod pouští leží tři podzemní patra o dvanácti kryptách s výborně zachovanými reliéfy nesmírné krásy a hieroglyfickými nápisy. Návštěvníkům je bohužel zpřístupněna v současné době jen jedna z těchto krypt. Jde o celou dokumentaci související s elektřinou, její výrobou a užitím v běžném životě. Na stěnách můžeme obdivovat naprosto konkrétní rytiny: vyobrazení, podobné dnešním žárovkám a znázornění získávání a používání elektrické energie v běžném životě. Největší zásluhu o jejich objevení má bezesporu nejslavnější francouzský egyptolog Auguste Mariette. Reliéfy z Dendery poznal svět jeho zásluhou. Egyptologové je později pojmenovali Hadí desky. Důvod je jasný: had stoupající kolmo vzhůru z lotosového květu...
Některé výjevy jsou naprosto jednoznačné. Nelze je proto označovat jen jako pouhé symboly. Podstatnou součástí reliéfů je lotosový květ. Podle starých legend se bůh Thovt snesl k zemi právě v květu lotosu. Tento posvátný květ byl v Egyptě a rovněž v Indii, buddhisty dodnes uctíván jako symbol osvícení. Květy lotosu byly jako obětní dary vyhrazeny pouze bohům. Nemají zde ale lotosové květy úplně jinou funkci? Nemohou být objímkami žárovek a jejich stonky kabelovými vodiči?
Pokud vše logicky shrneme, dojdeme k závěru, že podzemní krypty v Dendeře jsou tajnými komorami, jejichž obsah byl ve své době jistě znám jen pouze malé hrstce zasvěcených kněží. V dnešní době je přístupná pouze jediná krypta, což je velmi úzký a neosvětlený prostor vysoký 1,12 metru a dlouhý 4,60 metru. Na stěnách jsou vyobrazeny udivující reliéfy, zobrazující kněze a jejich pomocníky, operující se záhadnými předměty, propojenými soustavou kabelů. Popisují jakýsi „kult světla“, znázorněný předměty, které velmi silně připomínají dnešní žárovky, o který egyptologové dlouho nejevili zájem. Stěny jsou pokryty texty, které doplňují reliéfy – jde o hieroglyfické znaky, představující, jak archeologové potvrdili, určitý druh kryptického písma, které často kněží používali v zájmu utajení. Je očividné, že tyto prastaré texty i reliéfy představují velmi ojedinělé památky, které pocházejí z nejstaršího období Egypta.
Jedním z egyptologů, který se snažil tyto reliéfy prozkoumat a nezalekl se případných obtíží, byl dr. Wolfgang Waitkus. V roce 1991 se odhodlal k nelehkému úkolu a pokusil se tyto unikátní texty přeložit. Jeho závěr byl pro mnoho vědců jistě překvapivý: Wolfgang Waitkus prohlásil, že podle všeho byly na stěnách krypty znázorněny funkční starověké egyptské lampy. „Záhadné ceremoniální předměty v Dendeře by opravdu mohly představovat nějaká druh svítidel.“
Magdalena Zachardová
Zdroj: http://magdalenazachardova.pise.cz/
AUTORKINE KNIHY je možné zakúpiť i na tejto adrese.
Súvisiace:
Staroveký Egypt osvetlený prostredníctvom elektriny?
http://www.cez-okno.net/clanok/staroveky-egypt-osvetleny-prostrednictvom...Dávne technológie - technológie Bohov
http://www.cez-okno.net/rubrika/davne-technologie-technologie-bohovMagdalena Zachardová
http://www.cez-okno.net/autor/magdalena-zachardova