OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Staroegyptské knihy mrtvých a DNA


Je pravdou, že se s kříženci lidí a zvířat setkáváme opravdu po celém světě. Vyskytují se v mýtech a legendách mnoha národů. Z historického hlediska o těchto zrůdách můžeme najít zprávy spolu s nesporně prokázanými reálnými událostmi, přestože někteří vědci, jako například Švýcar Ulrich Lopatka, tvrdí: „Pokud vůbec existovaly, musel být jejich počet velmi malý a jen stěží by se rozmnožovaly. Avšak zděšení, které způsobovali, utkvěl v paměti národů.“


Na proslulé paletě s líčidly krále Narmera (kolem roku 300. př. n. l.) v egyptském muzeu v Káhiře vidíme podivný motiv: Muži pevně drží na provaze dvě podivuhodné kreatury. Mytologové je považují za bájné bytosti a kvůli jejich dlouhému krku je označují jako „pantery s hadím krkem.“

 

Vodítkem by mohly být staroegyptské „Knihy mrtvých.“ Jsou to různě dlouhé role papíru, které byly dávány zesnulým do hrobů. Buď se vkládaly mezi jednotlivé vrstvy obinadel mumie, nebo se pokládaly na sarkofág.

Při studiu papyru zemřelého správce knihovny a předsedy řemeslnického cechu chrámu Stvořitele a boha plodnosti Amuna jménem Chonsum, se ukazuje, že obsahuje nesmírně překvapivé podrobnosti ohledně biochemických procesů, obzvláště dělení buněčného jádra. Jak víme, dělením buněk vzniknou dvě buňky z jedné staré, přičemž genotyp dceřiných buněk je stejný s buňkou mateřskou. A přesně tohle vidíme zakresleno na papyru: Dvě ženy tu drží v rukou nádob a dodávají ve větším měřítku zobrazené vaječné buňce tekutinu. Uvnitř buňky jsou rozeznatelné počátky dceřiných buněk, které jsou vzájemně propojeny tečkovaným čárami. Graficky odpovídají správně nakresleným vřetenovitým vláknům během metafáze a ani moderní současné knihy biologie nemohou zachycovat tento postup lépe. Je možné, že Egypťané tedy před několika tisíci lety znali genetické pochody a dokázali pracovat s buňkami, jen se postupem času tyto znalosti proměnily v pouhé uchovávání symbolů, jejichž skutečný smysl se během staletí ztratil.

Německý odborník na informatiku Dieter Vogel porovnal obsah Chonsumova papyru s dnešními znalostmi a prohlásil, že nevylučuje, že vysoce postavení kněží ve starém Egyptě mohli mít jisté znalosti o klonování. Je tím míněna výroba identických živých tvorů za pomoci biotechnologických metod. Chonsumův papyrus tedy obsahuje skutečně mnoho odkazů na moderní genetiku. To jistě platí i pro záhadný symbol nazývaný Metui - což v překladu znamená „čas života“, „dvojitý provaz,“nebo také „dvojitá nádoba“ a je vyobrazována jako dvojitý vinutý provaz. Dvojitá šroubovice DNA s dědičnými informacemi neříká nic jiného. Pokud tedy Egypťané a také Sumerové odhalili tajemství klonování živých tvorů, nebránilo již nic v tom, aby mohli vyrábět i různé křížence, o jejichž existenci podávají svědectví i různá hmatatelná vyobrazení. Příkladem je stéla již zmíněného asyrského panovníka Aššurbanipala II. (668-626), nacházející se v současné době ve sbírkách Britského muzea v Londýně, která popisuje slovem a obrazem válečná tažení a mnohá vítězství tohoto velkého vládce.

V tomto případě se tedy nejedná jen o nějakou „fantazií“ dokreslenou pověst. Naopak, přímo před sebou vidíme konkrétní výjevy: Jsou tu vyobrazeny zástupy vítězných bojovníků, kteří nesou hory uloupené kořisti, za nimiž jdou zástupy zajatců. Dále tu pochoduje karavana velbloudů - a také podivní kříženci, které vedou lidé. Nezdá se však, že by jim prokazovali nějakou výjimečnou úctu. Naopak vše budí dojem, že se jednalo o celkem běžnou součást života tehdejších lidí. V Aššurbanipalově knihovně, v Ninive, se dochovala v nápisu krále Aguma II. zmínka o monstrech, která žila v babylonských svatyních. Asyřané a Sumerští králové podnikali dokonce na tato „člověko-zvířata“ hony a také staré knihy tvrdí, že ještě v historických dobách byli tito kříženci chováni jako chrámová zvířata.

Podle historika Hérodota (490-425 př. n. l.) žili u ústí perské řeky Araxés „lidé křížení s rybami.“ V Národopisném muzeu v Berlíně mohou návštěvníci na vlastní oči spatřit v expozici Předasijského muzea desítky podivuhodných reliéfů okřídlených býků s lidskou hlavou, lidí - ptáků, sirén a dalších rozmanitých nestvůr s podivně poskládanými těly, stejně jako v Chetitském muzeu v turecké Ankaře, v bagdádském muzeu a v Muzeu Louvre, v Paříži. O těchto podivných tvorech se rozepisují také mnozí historikové. Význačný biskup a učitel církve Eusebios z Kaisareie (263-339 n. l.) píše:

„A existovali též někteří netvoři, z nichž část byla sama zplozená a vybavená formami schopnými plození a ti plodili lidi s dvojitými křídly, a také další se čtyřmi křídly a dvěma hlavami, muže i ženy, a dvojí povahy, mužské i ženské, jiní pak zase lidi s kozíma nohama a rohy na hlavě, a ještě další s koňskýma nohama, jiné pak s podobou koně zepředu, jež mají podobu hippokentaurů. Plodili také býky s lidskou hlavou a čtyřtělé psy, jejichž ocas vybíhal ze zadních partií jako ocas ryby, také koně se psími hlavami a lidí a všeliké obludy, s hlavou koně a s tělem člověka a ocasy na způsob ryb, nadto pak dále netvory podobné draku, a ryby a plazy a hady a taktéž mnoho zázračných bytostí, různých druhů a rozličně tvarovaných, jejichž obrazy kdysi vedle jiného chovali v Baalově chrámu.“

Biskup Eusebius převzal tyto podrobnosti od egyptského kněze Manetha. Ten také tvrdil, že „Bohové kdysi sestoupili z nebes, aby učili lidi a také dali vzniknout podivným smíšeným bytostem, které byly označovány jako „posvátná zvířata.“

 

Magdalena Zachardová

Zdroj: http://magdalenazachardova.pise.cz/


AUTORKINE KNIHY je možné zakúpiť i na tejto adrese.

 

Súvisiace:

Dávne technológie - technológie Bohov
http://www.kemet.sk/rubrika/davne-technologie-technologie-bohov

Magdalena Zachardová
http://www.kemet.sk/autor/magdalena-zachardova