“Pokud by účinnost čerpadla – jinými slovy čerpání vody – nemělo pro starověké Egypťany zásadní význam, co by pak mělo? Podle experimentálních důkazů je odpovědí kompresní vlna, která samozřejmě vytváří další otázku. Proč byla kompresní vlna primárním zájmem stavitelů Chufuovy pyramidy?”
Význam účinnosti čerpadla
Cadman testoval čtyři různé konfigurace čerpadel, dvě cirkulační a dvě zdvižné, aby změřil účinnost studniční šachty. Při režimu cirkulačního čerpadla studniční šachta snížila účinnost o 29%. A v režimu zdvižného čerpadla studniční šachta snížila účinnost o 68%. Zvýšení účinnosti studniční šachty poskytlo dalších dvacet impulzů za minutu, ze šedesáti na osmdesát. Vzhledem k tomu, že sestava podzemní komnaty zahrnovala studniční šachtu, nezdálo se, že by účinnost čerpadla měla pro stavitele pyramidy zásadní význam. Takže pokud účinnost neměla zásadní význam, co tedy mělo?
Jedním ze způsobů, jak k této otázce přistupovat, je přezkoumání obecného plánu podzemní komnaty. Jáma podzemní komory je odsazena o 45° ve vztahu k celkové konfiguraci komnaty a je umístěna od severozápadu k jihovýchodu. Podle Cadmana je to tak proto, že rovina umístěna pod úhlem 45° udržuje jednosměrnost a konzistenci kompresní vlny. Jinými slovy, tento ohyb zajišťuje konzistenci kompresní vlny. Jakýkoliv jiný typ ohybu na dně jámy by způsobil difrakci (ohyb vlnění) kompresní vlny. Takže pozice jámy je zde kvůli akustické dynamice a pro vytváření stojaté vlny v odpadním potrubí a podzemní komnatě.
Obr. 8 © Edward Malkowski
Pro vytvoření stojaté vlny v odpadním potrubí a podzemní komnatě by bylo nutné mít ohyb. Jáma je přesně zarovnána s tunelem (viz obrázek č. 8, vpravo; červená šipka je ve směru východu tunelu). Nejen, že ohyb kompletně objasňuje úhlopříčnou vyrovnání, ale také potvrzuje, že kompresní vlna je hlavní konstrukční faktor. Konstruktéři dokonale chápali komplexní dynamiku tekutin stejně tak jako komplexní akustiku (viz obrázek 8, vpravo; červená šipka ukazuje směr tunelu na dno jámy; inkoustová injektáž na obrázku ukazuje některé toky v oblasti schodů).
Dalším způsobem, jak se přiblížit otázce, je přezkoumat technický význam slepé šachty. Slepá šachta umožňuje změnu tlaku, což obratem mění frekvenci kompresní vlny. Prostředkem pro dosažení změny tlaku je šoupě na konci slepé šachty. Nastavení protitlaku přizpůsobením šoupěte umožňuje změny v načasování. V podstatě se jedná o jednoduchou metodu kompenzace rozdílných teplot vody a atmosférického tlaku, což jsou faktory které ovlivňují rychlost kompresní vlny.
Cadmanovo testování ukázalo, že pulsní frekvence může být pozměněna alespoň o 30%, mezi 60 a 80 pulsy za minutu. Také objevil, že nastavením protitlaku se změnila hustota vody a v důsledku toho se změnila rychlost a frekvence kompresní vlny. V podstatě taková sestava umožňuje vyhovující vylepšení spodní části Chufuovy pyramidy k vytvoření stojaté vlny v podzemní komnatě a šachtě odpadního potrubí.
Tyto experimentální výsledky potvrzují, že kompresní vlna byla hlavním konstrukčním kritériem. Také, podle Cadmana, čtvercová jáma vybudovaná do podzemní komnaty tvořila během toku skrze systém tunelů vodní vír – jedná se o zjevně další konstrukční prvek, který účinně přemisťuje vodu do komory a ven z odpadního potrubí.
Pokud by účinnost čerpadla – jinými slovy čerpání vody – nemělo pro starověké Egypťany zásadní význam, co by pak mělo? Podle experimentálních důkazů je odpovědí kompresní vlna, která samozřejmě vytváří další otázku. Proč byla kompresní vlna primárním zájmem stavitelů Chufuovy pyramidy?
Nová teorie
Otázka o pyramidách, kterou jsem měl vždy uloženou někde v zadní části mysli, se týká ekonomie. Zdroje jsou zdroje, ať už se jedná o stavební projekt dnes nebo před tisíci lety. Vyžadují se pracovní hodiny a nástroje, stejně tak jako plat pro management, vedoucí a pracovníky. Když dnes stojí vybudování obrovské stavby 35 miliard dolarů, stálo by to ve zdrojích stejně na postavení totožné stavby před tisíci lety, přičemž jediným rozdílem by byla nominální hodnota použitých peněz. Podle inženýra Markuse Schultea ze stavební a konzultační firmy Arup je to v případě Chufuovy pyramidy 380 miliard dolarů. Jen samotné vápencové kameny pyramidy by dnes stály 18 miliard dolarů. S tak vysokým rozpočtem pro jednu pyramidu (a bylo jich postaveno více než deset srovnatelné velikosti) pak musel existovat velmi dobrý důvod, proč Chufuova pyramida a ostatní pyramidy byly postaveny. Důvod, který by byl přínosem pro celou společnost.
Pokud by Chufuova pyramida byla výlučně vodním čerpadlem, jak John Cadman demonstroval ve svých experimentech, pak by nebyla potřebná další komnata umístěna ve středu pyramidy a třetí komnata umístěna v horních částech. Účel těchto komnat, stejně tak jako šachet v těchto dvou komnatách, je třeba vysvětlit.
Předpokládejme, že měl Cadman pravdu, že pokud by kompresní vlna byla důvodem, proč bylo čerpadlo navrženo, potom by střední a horní komnata byla pravděpodobně navržena tak, aby nějak reagovala na vibrace vycházející z čerpadla. Horní komnata, známá jako Královská komnata, byla v celém svém rozsahu postavena z žulových desek – tzn. podlaha, stěny a strop – a umístěna těsně nad komnatou, kde stavitelé Chufuovy pyramidy umístili pět řad žulových trámů. Je tedy zřejmé, že žula měla v nejhořejší komnatě zásadní význam. Otázkou je, proč.
Špičkový zvukový průmysl využívá žulu nejen k zajištění stabilního základu pro vybavení, a také pro své rezonanční vlastnosti. Všechny materiály mají přirozenou rezonanční frekvenci, což znamená, že všechny budou vibrovat na určitých frekvencích. Ve světě hi-fi zvuku rezonance dalších materiálů v místnosti zkreslují stereo zvuk, a to se týká i racku (tj. regál s přístroji), v němž jsou umístěny komponenty zvukového systému. Nicméně žula jako základ pro stereofonní komponenty nejenže tlumí vnější zvuky, ale plný zvuk je produkován žulovou rezonancí. A další izolací žulové základny gumovým těsněním nebo jinými polymerovými součástkami lze dále regulovat rezonanční vlastnosti žuly. S ohledem na tuto skutečnost by mohlo být možné, že účelem výstavby žulové komnaty v Chufuově pyramidě bylo vytvořit rezonanci.
Podle zvukového technika Toma Danleyho, který vystoupil v dokumentárním filmu ►“Mysterium Sfingy”, vydává Chufuova pyramida zvláštní zvuky, protože žulová komnata rezonuje z pevnosti kamene. Zjistil také, že řada nízkofrekvenčních zvuků existovala i bez testovacího signálu přítomného v pyramidě, který naznačoval, že komnata byla zkonstruována pro svou rezonanci, a že frekvenci vytváří přirozeně. Je pravděpodobné, že nízká frekvence byla důsledkem efektu zvaného „Helmholtzova rezonance“, způsobeným větrem vanoucím přes vstupní tunel.
Nicméně kompresní vlna vycházející z podzemní komnaty by měla pravděpodobně jen nepodstatný efekt na žulu v horní komnatě. Co by bylo zapotřebí k lokalizaci žuly je způsob, jak přeměnit kompresní vlnu na zvuk. To by vytvořilo dostatek vibrací k aktivaci žulových trámů a vytvoření stojaté vlny s rezonancí. Se zařízením jako je například Helmholtzův rezonátor zabudovaný do Velké galerie by se vibrace změnily na zvuk a donutily žulu rezonovat nebo „zpívat“. Otázkou je proč, s jakým výsledkem? S šachtami vedoucími ven z Chufuovy pyramidy by „zpívající“ žula projektovala svůj zvuk do atmosféry. To, podle fyzikálního výzkumu, na oplátku vytvoří v atmosféře elektrické pole.
Opět nám zůstává otázka „proč“? Nepatrné elektrické pole vytvořené Chufuovou pyramidou by nemělo velký význam pro poháněné zařízení. Nicméně by takové pole by odvrátilo frekvence, které se vyskytují v atmosféře v důsledku bouřek po celém světě: velmi dlouhé vlny (VDV) a extrémně dlouhé vlny (EDV). V zemědělských experimentech bylo prokázáno, že VDV a EDV podporují růst rostlin. S Chufuovou pyramidou fungující jako motor by mohly být všechny pyramidy propojeny malým elektrickým polem, aby vytvořily krytí, čímž odvrátí VDV a EDV do okolních polí.
Že pyramidy byly zemědělským zařízením může znít obyčejně, ale poskytuje to nejlepší důvod, aby civilizace vynaložila nesmírné množství zdrojů na daný projekt. Bez jídla by společnost pozvolna spadla do anarchie a civilizace zanikla.
-koniec-
›› EDWARD MALKOWSKI má celoživotní zájem o historii, konkrétně o starověk s mimořádným zájmem o filozofii a vývoj náboženství od starověku až po moderní dobu. S názorem, že starověké biblické příběhy v knize Genesis byly založeny na historickém faktu, začal během pozdních devadesátých let 20. století zkoumání takových možností, které vedly až k jeho první knize “Sons of God – Daughters of Men”. Ta ho zavedla k jeho hlubokému zájmu o původ civilizace, nezvykle velkým památkám egyptské Staré říše, především Sfingy, a vlivu egyptské filozofie a kultury ve starověkém světě. Výsledkem byly další dvě knihy: “Before the Pharaohs” (v češtině ›› “Před nástupem faraonů”) a “The Spiritual Technology of Ancient Egypt”. Edward bude mít nový pohled na fyzické a písemné důkazy na technicky vyspělou, prehistorickou civilizaci v jeho další knize, “Ancient Egypt 39,000 BCE: The History, Technology & Philosophy of Civilization X”. Také se autorsky podílel na knize “The Search for Lost Knowledge: A Graham Hancock Alternative Science and History Reader”.
Zdroj: http://www.newdawnmagazine.com/
Preklad: Naďa
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
MY TECHNO LAB: Princíp fungovania egyptských pyramíd
http://www.kemet.sk/clanok/my-techno-lab-princip-fungovania-egyptskych-p...Chris Dunn
http://www.kemet.sk/autor/chris-dunnWillem Witteveen: Veľká pyramída v Gíze ako pamätník stvorenia
http://www.kemet.sk/rubrika/serial-velka-pyramida-v-gize-ako-pamatnik-st...Egypt – Odhalenie
http://www.kemet.sk/zakazana-egyptologiaVýber NEW DAWN Magazine
http://www.kemet.sk/rubrika/vyber-new-dawn-magazine