OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

ERDOGAN ERCIVAN Výber

Erdogan Ercivan: Patenty egyptských faraónov II.

Anglický štátnik, prírodovedec a filozof Francis Bacon (1561-1626) kritizoval stredovekú logiku ako „bezduchú zábavu". V diele Novum Organum, vydanom v Londýne r. 1620, si už pred stáročiami vytýčil cieľ nahradiť Aristotelov Organon. Podľa Bacona ovplyvňujú život ľudstva aj vedecké objavy: „Treba pozorovať silu, účinok a následky vynálezov. Nikde to nie je vidieť lepšie, ako na troch vynálezoch, ktoré boli v stredoveku úplne neznáme: kníhtlač, pušný prach a magnet. Tieto tri vynálezy úplne zmenili tvár sveta: prvý v oblasti šírenia písaného slova, druhý vo vedení vojen a tretí v navigácii. Žiadna ríša, náboženská viera či filozofia nemala na ľudstvo väčší vplyv ako tieto objavy".

Zfalšovaná archeologie

„Falzifikát se od originálu liší tím, že vypadá opravdověji.“
Ernst Simon Bloch (1885-1977), německý filozof

Rok co rok navštěvují miliony lidí muzea po celém světě a obdivují archeologické nálezy, které byly s vynaložením velké námahy a značných peněžních částek získány z těžko dostupných vrstev půdy nebo mořského dna. Můžeme si však být opravdu jistí, že všechny vystavené exponáty jsou originály nalezené v místě vykopávek a průzkumů? Nejsou mezi nimi i dokonalé napodobeniny, zdařilé falzifikáty?

Erdogan Ercivan: Patenty egyptských faraónov

Etablovaná veda neustále zdôrazňuje, že v staroveku neexistovali také technológie, ktoré by dnes boli dôležité pre život ľudstva. Údajne to tak bolo preto, že ani vládcovia, ani celý systém vtedajšej spoločnosti nemali záujem nahradiť ľudské pracovné sily strojmi, lebo všetky ťažké práce vykonávali otroci. Práve preto sa traduje názor, že k búrlivému vedecko-technickému pokroku došlo vlastne až počas industrializácie v 19. storočí. Možné je však aj to, že moderné poznatky, formujúce našu dnešnú spoločnosť, sú len zopakovaním stratených vedomostí zaniknutej vysoko rozvinutej civilizácie.

Hvězdná brána pyramid 3

Jak vypadá Egypt dnes?
Dnešní zimy jsou mírné a léta horká a suchá. Srážky se vyskytují pouze v zimních měsících na pobřeží Středozemního moře. Vedle akátů, tamaryšků, trávy a některých bylin rostou v oázách (obdělávaných údolích s vodním zdrojem) také datlové palmy a další vysoké stromy, sloužící jako ochrana proti větru. Podle Herodota je Egypt „darem Nilu".

Hvězdná brána pyramid 2

Bylo vůbec možné provádět rozumný výzkum Egypta, když nikdo nebyl schopen rozluštit písemná svědectví jeho minulosti?
Vědci se dlouhou dobu domnívali, že hieroglyfy jsou obrázkovým písmem, v němž každý znak má vlastní tajuplný význam. Pouštěli se pak do těch nejodvážnějších způsobů čtení. Skutečným klíčem k jejich rozluštění však byla velká černá čedičová deska, kterou vojáci nalezli při opevňovacích pracích v roce 1799 u vesnice Rosette (Fort St. Julien) v deltě Nilu.

Stránky

Subscribe to ERDOGAN ERCIVAN Výber