Archív - sep 2014

Transport. V minulém dílu Experiment 16 jsme se seznámili s problémy těžby žulových kvádrů v Asuánu technologií vyspělou a technologií měděného dláta. Pokusíme se zrekonstruovat přepravu 165 mohutných kvádrů pro Královu komoru do přístavu v Gíze pod pyramidou. Vyhodnotíme časové relace těžby a přesunu, jestli se v jednotlivých technologiích vejdeme do projektované doby stavby 20 roků.

Thonis-Heracleion (egyptské a řecké jméno města) je město ztracené mezi legendami a realitou. Před založením města Alexandria v roce 331 před naším letopočtem, bylo toto město velmi slavné a považované za jedno z nejvýznamnějších měst, ke kterému připlovaly všechny lodě na cestě z Řecka do Egypta. Mělo též velký náboženský význam, neboť se zde nacházel chrámový komplex boha Amuna.

Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 15 jsme představili 2 technologie možné pro stavbu žulové komory panovníka. Teoreticky lze obě použít, jak jsme experimentálně ověřili, ale otázka je, jaká je realita. Jedna věc je jistá. Králova komora je postavena ze žuly, nám nezbývá, než se pokusit vystopovat její původ. Žulové kvádry jsou základním stavebním materiálem pro stavbu Královy komory, proto se budeme věnovat jejich výrobě, opracování a přepravě.

Americkí archeológovia, ktorí robili vykopávky v Abydose v Egypte hovoria, že objavili hrobku Woseribre Senebkaya, predtým neznámeho egyptského faraóna, ktorý vládol počas Druhého stredného obdobia, krátko pred rokom 1650 p.n.l.