Jedním z neobvyklých rysů Velké pyramidy je konkávnost jejích stěn, která z této mimořádné stavby dělá spíše osmistěn, než čtyřhranný jehlan.
Znamená to, že ve čtveřici jejích stran (stěn) je dutina či nika podél ústředních os vedených od základny k vrcholu. Tyto viditelné prolákliny dělí každou ze čtyř stran v polovině a vytváří tak osm zvláštních, velmi přesných postranních pyramid. Prostému oku zůstává konkávnost stran při pohledu ze země skryta. Proláklina je pozorovatelná pouze z ptačí perspektivy, a to jen za určitých denních hodin. To vysvětluje proč ji neukazuje prakticky žádná běžná fotografie Velké pyramidy a proč tento objev musel počkat až do věku letectví. Učinil ho zcela náhodně letec British Air Force, P. Groves, při přeletu pyramidy v roce 1940. Objev je zachycen na slavné dobové fotografii.
|
|
|---|
Tento podivný rys ovšem nebyl poprvé zjištěn až v roce 1940. Už Flinders Petrie (v díle The Pyramids and Temples of Gizeh, 1883) píše, že vpadliny ve stranách jsou hluboké asi 1°. Ačkoliv jsou dobře viditelné jen z ptačí perspektivy, lze je za příznivých světelných podmínek měřit i ze země.
I.E.S. Edwards (The Pyramids, 2001) poznamenal, že Velká pyramida je postavena z bloků, mírně skloněných směrem ke středu. Tímto postupem vznikla ve středu každé strany znatelná deprese (proláklina), a to je významný charakteristický rys, který nenajdete u žádné jiné egyptské pyramidy, snad jen - stejnou proláklinu najdete i na stěnách Menkaureovy pyramidy (dobře viditelné na snímku Ikonos). Obě stavby se nacházejí na Gízské plošině.
Několik teorií vztahujících se k výdutím stran Velké pyramidy navrhl také Martin Isler (American Research Center in Egypt, 1983).
1. Konkávní tvar má zamezit sklouzávání (sesuvu) stran.
2. Původní obklad stěn byl ve středu silnější a tím se mohly eliminovat nepřesnosti stavbařů.
3. Obklad lépe přilne k jádru pyramidy.
4. Z estetických důvodů; vpadlé strany mohly více lahodit oku.
5. Když byl obklad později odstraňován, padaly kameny více středem než krajem a vybrousit dnešní proláklinu.
6. Přirozená eroze větrem a pískem je účinnější ve středu než blíže k hranám.
Islerovy teorie byly zpochybněny
První čtyři zdůvodnění odmítnuty s tvrzením - že to co bylo navrženo pro první pyramidu by mělo platit i pro jiné… Později byla odmítnuta i poslední dvě zdůvodnění. Isler pak k seznamu doplnil další kategorii – nedokonalá stavební metoda. I tato teorie byla zamítnuta ze stejného důvodu: co bylo navrhováno pro první pyramidu by mělo platit i pro ostatní - a to neplatí!
|
|
|---|
Vpadlost stran byla často součástí více či méně pravděpodobných teorií. David Davidson se měřením pokoušel dokázat, že vydutost stran představuje tři délky roku: solárního, hvězdného a „anomalistického“ (na obrázku jsou znázorněny měřené linky AB, AEFB a AMB). Davidson se domnívá, že dnes pozorovatelné vpadliny původně nebyly viditelné a finální obklad kdysi tvořil naprostou rovinu. Pro takové tvrzení ovšem neexistují žádné důkazy. Maragioglio a Rinaldi usuzovali, že obklad pyramidy Menkauré byl plochý, ale žulové bloky jádra rovněž vytvářely vpadliny uprostřed stran. Důkazy naznačují, že konkávnost stran pyramidy je funkčním prvkem jádra, na které byl následně aplikován vápencový obklad.
|
|
|---|
John Williams, autor „hydraulické teorie Cheopsovy pyramidy“ se domnívá, že vpadliny eliminovaly extrémně vysoké vnitřní „hydraulické“ tlaky – typ tlaku v souladu s jeho teorií. Uvažoval o konkávnosti a přirovnával ji k vaječné skořápce. Obdobné teorie vyslovili i jiní zastánci „teorie vodního čerpadla“. Nikdo z nich, bohužel, nedokázal pochopit, jakou funkci ve skutečnosti plní oblouk. Podpůrný oblouk mostu bývá navržen tak, aby zachytil svislý tlak, čili váhu konstrukce, a rovnoměrně ho usměrnil (přenesl) do základových pilířů mostu. Oblouk pouze zachycuje tyto síly (tlaky), avšak nedokáže je odstranit – pouze je přesouvá jinam. Pokud byly strany Velké pyramidy navrženy jako oblouky, pak by vnitřní síly byly nasměrovány do řídkého vzduchu (do vnějších hran, představujících pomyslné pilíře). To nedává smysl! Analogie s vaječnou skořápkou rovněž není nic platná, protože pyramida není postavena z papíru, je plná. Vejce je pevné, protože svislé i vodorovné síly jsou distribuovány rovnoměrně po celém povrchu oválné skořápky.
|
|
|---|
Kunkel přirovnal strany pyramidy k přehradě. Tvrdil, že strany jsou prohnuté dovnitř – proti vnitřním silám, jako hráz na vodním toku proti vodním masám. Klenbová přehrada využívá stejné, výše popsané konstrukční zásady. Vodorovný hydrostatický tlak je distribuován k opěrám přehradního oblouku, ukotveným ve skalách po stranách vodní nádrže. A tady znovu musím upozornit na to že: pyramida žádné takové opěrné pilíře nemá.
Většina egyptských pyramid má jednotlivé zvláštnosti, jejichž účel si neumíme vysvětlit. Velká pyramida se odlišuje vpadlými stranami, což mohlo znamenat použití většího objemu materiálu ve střední části stěn, aby bylo dosaženo rovného povrchu obkladu..(?) Na první pohled docela rychle vyřešený problém: dělníci jednoduše uprostřed stran zesílili tloušťku obkladu a pracovali klidně dál... Ale proč by to dělali a přidávali si práci?!
Pro vpadlé strany Velké pyramidy nemáme uspokojivé vysvětlení. Střední odchylka je tak malá, že si lze jen těžko představit provedení nějaké praktické zkoušky.
Larry Orcutt
Z knihy: The Egyptian Pyramids: A Comprehensive
Pokud plánujete dovolenou v Egyptě, určitě navštivte pyramidy v Gíze. Při vhodném bočním osvětlení uvidíte prolákliny na vlastní oči. Nezapomeňte nám pak poslat do redakce nějaké fotky.
Poznámka redakce: Myslím, že jim šlo o staticky lepší ukotvení vápencového obkladu, který v místě největšího propadu stěn tvořil cosi jako vnitřní opěrný pilíř. Při stejnoměrné vrstvě obkladu by byl výsledný tlak na relativně tenkou vrstvu měkkého vápence u základů příliš velký. Po jeho narušení odtěžováním zdola celý obklad spadl.
gewo
|
|
|---|
Zdroj: http://www.wmmagazin.cz/
Súvisiace:
Egypt - dôkazy
http://www.kemet.sk/rubrika/egypt-dokazy