Dnes se přesuneme z Gízy do Horního Egypta a budeme pátrat, jestli i zde se vyskytují produkty vyspělých technologií. Navštívíme skvost egyptské kultury, chrám bohyně Hathor a pokusíme se proniknout do nevysvětlitelného tajemství spojení techniky a umění.
Motto: „Nejvyšší formou ignorance je odmítnutí něčeho, o čem nemáme nejmenší ponětí.“
Wayne Dyer
Podrobně je možné si Denderu prohlédnout ›› pomoci Google s heslem Dendera.
Na cestu se vydáme s inženýrem ›› Christopherem Dunnem, který bude naším průvodcem nejpovolanějším, ›› provázel nás už v Gíze. Pro turisty není cesta do Dendery zcela obvyklá, protože ti se většinou dostanou přes pyramidy v Gíze nejdál do Luxoru, odkud už cesta do Dendery, která leží 80 km severně od Luxoru, není zcela běžná. Prohlídka pro turisty trvá 1,5 hodiny a je dána prohlídkovým režimem. Kdo chce stavbu podrobně zkoumat, potřebuje k tomu několik hodin.
Architektonický skvost
V době egyptských dynastií to bylo významné poutní a obřadní místo, ve kterém se prolínají kultury z celého dynastického období Egypta. Nápisy na dochovaných částech se zmiňují o činnosti dřívějších stavitelů. Nejstarší doklady o stavební činnosti sahají až do období 2650 roků př.n.l., to je do období 3. dynastie.
Milovníka umění uchvátí sloupořadí velké sloupové síně. Čtyřiadvacet masivních sloupů se pne k symbolickému nebi a každý z nich nese ozdobnou hlavici se čtyřmi tvářemi bohyně Hathor. To, co vidíme v Dendeře, nejsou čistě sochařská díla – ve skutečnosti jde o spojení umění a techniky, z něhož se zrodil úžasný projev inženýrského umění. Naše smysly se nechávají strhnout jedinečným výtvarným uměním a architekturou, avšak inženýrskému umu, který umožnil vznik tohoto úchvatného stánku, se jen zřídka dostává pozornosti, jakou k sobě přitahují pyramidy na severu.
Architektura – technika
Největší pozornosti se dostává skvostným reliéfům na stěnách a stropech, ale my se zaměříme na ukázky technického mistrovství stavitelů. Stěny, stropy a sloupy jsou vzájemně propojeny s takovou přesností, že nad tím můžeme nevěřícně kroutit hlavou.
Nad každou hlavou bohyně Hathor vystupuje z hlavice sloupu ozdobná římsa, která tvoří jakousi plochou korunu a zároveň základnu pro sistrum, které je ukončeno další římsou a připojenou ke stropu. Od Háthořina krku až na konec sistra je celá škála složitě uspořádaných povrchů, jež se společně protínají. Háthořiny tváře byly vandaly poničeny a zůstala jediná neporušená. Jsou na sloupech ze všech čtyřech stran a jsou úplně stejné. Vandalové, kteří znetvořili tvář bohyně si s tím dali velkou práci, protože dostat se do výšky 15 m a ještě tam provádět destrukční práce není příliš snadné.
Měření
|
|
|---|
Hlavice sloupů jsou ve výšce 15 m, proto měřením není možné dosáhnout přímého kontaktu s povrchem jako v Gíze. Pan Christopher Dunn proto použil teleobjektiv s fotoaparátem na stojanu a snímal geometrické charakteristiky hlavic sloupů, které přenesl do počítače a pomocí konstrukčního programu CAD (›› kdo je konstruktér, ví, o čem je řeč) je vyhodnotil. Na obr. 3 jsou popsány konstrukční prvky, kterých nemá návštěvník šanci si všimnout jednak proto, že jsou daleko a jednak, že o nich neví. Hlavice jsou přes uličku spojeny nosníky. Všimněte si, že prvky na konci kótovacích čar jsou naprosto v přesně stejné poloze na obou sloupech, jako kdyby je tam někdo přenesl podle pravítka a přitom šlo o složitý konstrukční výkon.
| A – Vnitřní hrana oddělující jeden obličej od druhého B – Svazky kadeří bohyně, kterých je na všech hlavách stejné množství 9 C – Průsečík mezi dvěma ozdobnými římsami a stylizovanými kadeřemi představuje místo styku dvou plochých a jednoho radiálního povrchu D – Místa styku Háthořiných kadeří s vrcholem sloupu mají eliptický průřez s dokonale rovným povrchem E – Hrana spojení sistrum se sloupem |
|---|
To jsou zatím základní konstrukční prvky vyžadující vysokou úroveň technologie. Jejich vytvoření měděným dlátem je zcela nepředstavitelné. Hlavice Háthořiných sloupů v sobě ukrývají symetricky přesné geometrické prvky. Tyto architektonické elementy jsou trojrozměrnou, složitě konturovanou kombinací geometrických prvků.
Všimněte si, že místo styku kadeří Hátory se dvěma ozdobnými římsami je precizně vypracované a má eliptický tvar.
Totiž jak římsa, tak stylizované horní kadeře musely mít dokonalý geometrický tvar, aby je bylo možno tímto způsobem přesně zkompletovat.
To byl důvod, proč si Egypťané tak libovali ve využívání eliptických tvarů. Výsledkem byl úchvatný pohled na architekturu sloupové haly (viz obr. 4). Eliptický tvar má horní část kadeří bohyně Hathor.
|
|
|---|
|
|
Plné červené a modré čáry propojují jednotlivé ozdobné hlavice. Vnitřní průsečíky římsy s konturou kadeří jsou propojeny červenými přímkami, vnější průsečíky týchž prvků modrými přímkami. Seříznuté spodní plochy kadeří, jimiž hlavice opticky končí, jsou ohraničeny elipsami.
Aby mohl platitit stav, který dokumentuje obr. 5, museli staří Egypťané zaprvé vyrobit čtyři naprosto identické sloupové hlavice a zadruhé tyto hlavice se stejnou přesností usadit na sloupy, jejichž dosedací plocha musela být dokonale rovná a ve stejné nivelitě se všemi ostatnímí. Udivující není jen preciznost zhotovení hlavic, ale také skutečnost, že jsou i stejně precizně umístěny. Málokdo si uvědomuje, že právě toto patří vůbec k nejfamóznějším výkonům starověkých stavitelů.
Jak byl stavěn chrám
Stěny jsou pokryty množstvím vyobrazení (viz obr. 6 a 8) a je otázka, jestli reliéfy byly vytvořeny jako celek až poté, když byly všechny bloky naskládány na sebe, nebo jestli byly díly skládány a reliéfy byly vytvořeny předem.
Pokud se podíváme na obr. 6, vidíme, že stavební bloky jsou přesně sesazeny a části kresby přecházejí z jednoho bloku do druhého bez narušení, což znamená, že bloky byly nejdříve sesazeny a teprve potom na nich byly vytvořeny kresby a reliéfy. Při podrobné prohlídce obrázků se mi nepodařilo najít záběry s nenavazujícími částmi obrazu. Tím není řečeno, že by ty druhé typy neexistovaly, protože stavba probíhala celá staletí s různými postupy stavby.
Stropní kvádry jsou zcela odlišný případ. Jsou dokonale usazeny jeden vedle druhého a ani po několika tisíciletích nevykazují známky posunu (viz obr. 3, 4 a 9). Pokud jsou vidět bílé spáry, je to způsobeno vzlínající solí a to platí i pro stěny. Sesazení kvádrů v celé stavbě je provedeno s takovou přesností jako obklady na Cheopsově pyramidě s milimetrovou přesností.
Vytesání reliéfů do stropních kvádrů by bylo daleko jednodušší provádět na zemi než po jejich usazení do výšky. V tomto případě by však byl neskutečný výkon srovnat kvádry tak, aby nebyly viděl žádné přechody mezi jednotlivými díly – přesnost by již dosahovala takového stupně, že by hovořila spíše pro názor, že byly rytiny zhotoveny až po usazení kvádrů na místo. Na obr. 9 vidíme, s jakou přesností byly již pomalované kvádry sesazovány.
Všimněme si ještě dalšího fenoménu. Na obr. 9 vidíme, že kontury šakala a lodi jsou zcela identické. To svědčí o zcela průmyslové tvorbě reliefů, basreliéfů.
|
|
|
|---|
Závěr
Nám nezbývá, než žasnout. Vedle uměleckého designu jsme svědky perfektního technického zvládnutí těch nejobtížnějších stavebních výkonů. Vzhledem k preciznosti, kterou se prokazují stropy i zdivo, vidíme, že staří Egypťané dokázali postavit téměř technický zázrak. Chrám v Dendeře může směle konkurovat ostatním divům starověkého světa. Všechno svědčí o tom, že vysoká úroveň nebyla jen výsadou staveb v Gíze, ale že se prolínala celou egyptskou historií, i když s přestávkami.
Dendera navazuje na technologickou úroveň staveb v Gíze a navíc přináší kulturní zážitky jako v těch nejslavnějších muzeích na světě. Tato kultura je mimo dosah kultury měděného dláta.
P.S. Pokud někdo ze čtenářů navštíví Egypt, vřele doporučuji Denderu, nikoliv jako agent cestovních kanceláří. Doufám, že tento článek přispěje k orientaci o egyptských památkách. V Dendeře jsou perfektní, kvalifikovaní průvodci (mluví francouzsky, anglicky, německy), kteří poskytují příval informací, ale ten, kdo není dobře připraven, je nestačí zpracovat. Pokud se někomu zdá popis příliš složitý, je třeba si uvědomit, že takto složitý komplex vytvořili staroegyptští tvůrci. My jsme se to pokusili rozšifrovat.
Mojmír Štěrba
Všetky časti nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
DENDERA (foto)
http://www.kemet.sk/galeria/denderaDENDERA (lokalita)
http://www.kemet.sk/stitok/denderaEgypt - dôkazy
http://www.kemet.sk/rubrika/egypt-dokazy