V minulém dílu Experiment 11 jsme udělali první krok při stavbě pyramidy, který dospěl na začátek stavby Velké galerie. Před námi stojí stavba, která je největším architektonickým divem starověku. Jakou technologií byla stavba provedena? Nevstupujeme do sporu, jestli ta či ona teorie je lepší nebo horší. Principem je, že jestli technologie byla v minulosti známá, používaná a prokázána nálezem a jestli byla i v současnosti ověřena experimentem, mohla být využita. A tak byla Velká galerie postavena. Nyní budeme postupovat dále do nitra pyramidy...
Motto: Prof. Werner Jäger: „Skutečnost nekončí tam, kde končí naše vědomosti o ní.“
Budujeme Velkou galerii
|
|
|---|
V minulém díle stavba pyramidy pokračovala až do kritické výšky 42 m, kam až dosahovala rampa, která byla rozhodující pro další vývoj stavby. Tato výška tvořila 2/3 celkového objemu pyramidy a byla základnou pro stavby uvnitř pyramidy. Na této úrovni byly budovány všechny vnitřní stavby Velké pyramidy.
|
|
|
|---|
Do Velké galerie vstoupíme Vzestupnou chodbou, popsanou v dílu Experiment 11.
Velká galerie je architektonický unikát, tvořící vstupní halu do Královy komory. Je 8,5 m vysoká, na úrovni podlahy 2,1 m široká, s výškou se zužuje až na 1,04 m ve vrchní části. Pokračuje směrem vzhůru ve stejném úhlu 26° jako Vzestupná chodba. Zdi se zvedají v sedmi schodech z leštěného vápence, z nichž každý je uložen o 7,5 cm do středu, viz obr. 2. Říká se tomu přečnělková architektura nebo nepravá klenba. Délka Velké galerie je 48 m. Vstup do ní je ze Vzestupné chodby 1,2 m vysoké a 1,06 m široké.
Příprava stavby
Na obrázku 3 je grafické schéma Velké galerie, které zachycuje hlavní stavební součásti.
Příprava stavby probíhala podle projektu vycházejícího z přání faraona. Bylo třeba zajistit tvorbu a přísun kvádrů na místo stavby těchto základních materiálů:
■ podle průzkumu arch. Houdina je od země po celé délce galerie po obou stranách stěna z kvádrů výšky 1,8 m, šířky 1 m, délky 3 m hmotnosti 15 tun po celé délce galerie 48 m, celkem 2×16 kvádrů celkové hmotnosti 480 tun, na kterou navazují přečnělkové kvádry
■ 2×7 přečnělkových kvádrů v déce 48 m. Přečnělkové kvádry nejsou v jednom kuse, mají rozměr výšky 1 m, hloubky 1,5 m délky 3 m, hmotnosti 13 tun. 1 přečnělka se skládá z 2×16 kvádrů o celkové hmotnosti 350 tun. Mohutnost kvádrů je dána požadavkem na zatížení horními vrstvami
■ 2 přízemní nízké rampy výšky 0,50×0,50×3 m, hmotnosti 2,1 t délky 48 m
■ 28 plochých stropních překladů 0,5×2,4×1,7×2.8 = 5,72 tuny
■ 28 podlahových plátů 0,5×2,4×1,7×2,8 = 5,72 tuny
■ 80 příčných kvádrů na podlahu 0,5×2,5×0,6 = 1,68 tuny
■ 10 kvádrů jako uzávěr galerie 2×1×1×2,8 = 5,6 tuny
■ 10 kvádrů jako začátek galerie 2×1×1×2,8 = 5,6 tuny
Faraon si přál, aby stěny byly hladké bez výstupků, aby stavba vypadala jako na obrázku 1 a 2. Na obrázku 1 vidíme hladké stěny, jako kdyby byly omítnuty z jednoho kusu. Na obrázku 2 je detail přečnělkové konstrukce, kde každý blok přesahuje o 7,5 cm dovnitř, tzv. nepravá klenba. Po pravé a levé straně jsou nízké rampy, ve kterých je po celé délce v pravidelných intervalech 27 obdélníkových otvorů.
Jak probíhala stavba
V minulém dílu Experiment 11 jsme postavili pyramidu do výšky 42 m souběžně s technologií kvádrů z lomu a geopolymerů, která utvořila komolý jehlan. Horní základna tvořila rovinu z kvádrů obr. 4, na které je provedena stavba Velké galerie, Královy komory a Královniny komory. Uprostřed je vzestupná chodba, která ústí do Velké galerie. Zde se začne stavět Velká galerie, profil je na obrázku 5.
|
|
|
|
|---|
Na obrázku 6 je detail stavby. Galerie stoupala vzhůru pod úhlem 26°, souběžně byla budována stavba pyramidy ze stavebních kvádrů, která umožňovala přístup ke stavbě galerie. Na obrázku vidíme běžně opracované stavební kvádry na okraji a precizně opracované stavební prvky galerie. Detailně stavba probíhala podle postupu stavitele, kvádry se ukládaly s ohledem na jejich dostupnost a přístupnost místa.
Do výšky 1,8 m je stěna tvořena z kvádrů, na ně jsou postupně z obou stran vkládány přečnělkové kvádry, vždy posunuté o 7,5 cm dovnitř. Ty slouží nejen pro ozdobu, ale hlavně pro rozložení velkých tlaků které na galerii působí. Stavba galerie je obklopena stavebními kvádry do hmotnosti kolem 2 tun, které postupují spoučasně. Stavební kvádry Velké galerie jsou precizně opracovány, jejich tvar a velikost přesně odpovídá uložení. Povrch je leštěný vápenec.
Použili jsme 3D vyobrazení, aby bylo možné si představit, jak probíhá stavba galerie a co všechno je ve hře. Jsou to pohledy, které běžně nejsou vidět, kdo navštíví galerii, projde tunelem a nevnímá, co je kolem.
Jaké byly použity metody
Prověření možností tchnologií:
Technologie 1 – kámen z lomu
V lomu stavitel zjistil, jestli je možné s přesností podle projektu vyrobit kvádry a provést jejich precizní opracování nářadím: měděné dláto a kamenné kladivo. Dále ověřil, zda je možné kvádry o hmotnosti 2 až 13 tun vytáhnout z lomu a přepravit po vybudované rampě do výšky 43 m stavby pyramidy. U paty stavby prověřil, jestli je možné zvedat kvádry na místo uložení v galerii.
Technologie 2 – kámen z geopolymeru
Pracoviště na sušené cihly a geopolymery bylo v provozu při dosavaní stavbě. V podstatě se na dosavadním provozu mnoho nezměnilo. Substrát se v koších dopravil z wádí na staveniště. Stavitel zajistil, aby ti nejlepší kameníci prováděli stavební práce při stavbě galerie. Znamenalo to schopnost připravit formy a zajistit správnou konzistenci substrátu a jeho napěchování do forem a náležité opracování povrchu.
Výběr postupu
Stavitel neměl žádné ideologické zábrany při výběru postupu. Hlavním kritériem byla proveditelnost v požadované kvalitě a čase.
Zjištění
Malé kvádry do 2 tun umožňoval přesun do svahu rampy na saních pomoci 60 tažných dělníků. Přesun kvádrů do 13 tun by vyžadoval až 200 dělníků. Byl by problém, aby se na rampu vešli a problém s jejich ovládáním.
I při velké zručnosti kameníků nebylo možné s požadovanou přesností měděným dlátem a kamenným kladivem vytvarovat a opracovat kvádry s precizností podle projektu.
Stavitel se obrátil na Technologii 2. Velká pozornost byla věnována přípravě forem, aby zajišťovaly precizní povrch kvádrů. K dispozici byla i sádrovcová rychle schnoucí malta, která umožňovala zahlazení případných nerovností a hladkou omítku, jak je vidět na obrázku 1. Dopravu bylo možné zajistit přenášením substrátu v koších.
Při porovnání možností se rozhodl stavitel pro stavbu galerie Technologií 2. Technologie 1 pokračovala souběžnou stavbou okolních částí pyramidy, aby byl zajištěn přístup k jednotlivým částem galerie.
Takto mohla stavba probíhat s využitím tehdy známých a dnes prokázaných metod. Pokud by do hry vstoupila ještě jiná, doposud neznámá technologie, stavba by se urychlila a zkvalitnila.
Závěr
Popis stavby probíhá na základě experimentů, které proběhly a prokázaly reálnost postupu, nikoliv na základě nedoložených tvrzení a představ. Pokud některé metody existovaly a je možné je dnes ověřit, předpokládáme, že byly použity. Až bude známá jiná ověřitelná metoda, budeme ji používat a zpřesňovat výsledky. Pakliže se stavitel řídil zdravým selským rozumem, můžeme očekávat, že existující metody používal tak, jak se to jevilo nejvýhodnější.
Poznámka: Platí absolutní zákaz jakéhokoliv individuálního výzkumu, odedbírání vzorků nebo testů Velké galerie. Uvedené údaje jsou od šťastlivců, kterým to bylo umožněno. Údaje by bylo možné po podrobnějším průzkumu korigovat, ale z globálního hlediska odpovídají skutečnosti a je množné je použít k další analýze.
Mojmír Štěrba
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
O mýtoch v egyptológii
http://www.kemet.sk/rubrika/o-mytoch-v-egyptologiiGeopolyméry
http://www.kemet.sk/geopolymeryPyramídy
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy